Archiv pro rubriku: Komu pomáháme 2015

Příběh Miriam

Sedmatřicetiletá maminka Miriam bojuje s rakovinou už rok a půl. Navíc zažívá rozvodové řízení a stará se sama o 20 měsíční dceru.

Lékaři objevili u Miriam karcinom prsu ještě během těhotenství. Léčit se mohla začít až po šestinedělí, kdy jí byl nádor odoperován, a následovala několikaměsíční chemoterapie. Následovala oboustranná mastektomie a zdálo se, že Miriam svůj boj vyhrála.

Přišla ale další rána osudu. Gynekologické komplikace si vyžádaly další operaci, při které lékaři zjistili recidivu nádoru ve formě metastáz lymfatických uzlin hrudníku a podpaží.

Miriam nyní dochází na další chemoterapeutickou léčbu na Onkologii ve FN Plzeň. Jako samoživitelka zůstala bez řádných finančních prostředků. Přesto neztrácí naději a statečně s vážným onemocněním bojuje. Sílu jí dodává hlavně její dcerka, pro kterou se chce uzdravit.

Naději a hlavně pomocnou ruku chceme dát Miriam i my, proto ji připojujeme k naší veřejné sbírce.

Děkujeme vám všem, kdo do toho půjdete s námi.

MIRIAM
Číslo účtu: 25 00 75 50 97 / 2010
Variabilní symbol: 3008

Na Miriam nás upozornila paní Martina Šmuková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Pink Bubble. Ten podporuje onkologicky nemocné náctileté a mladé dospělé pacienty. Miriam proto sami podporovat nemohou a požádali nás o spolupráci.

 

 

ZBLÍZKA – Markéta

Markéta Pivoňková – toto jméno skloňujeme v Naději pro Tebe nyní asi nejčastěji. Ve zkratce jsme i vás seznámili s osudem této mladé ženy (zde). Už víte, proč jsme nad ní rozevřeli svá pomocná křídla, malinko znáte i její rodinné vazby.  Markéta je natolik výjimečná žena, že jsme vám ji ale chtěli představit více, tak nějak „zblízka“.

20150627_143920„Markétin příběh nebyl zdaleka první, který jsem při své práci pro Naději četla. A není zdaleka první, u kterého jsem i brečela a šel mi mráz po zádech. Její osud a vůbec osud celé její rodiny mě ale zasáhl tak silně, že jsem ji chtěla poznat víc. Sice na dálku a vlastně zprostředkovaně přes e-maily, ale aspoň něco. Byla jsem proto moc ráda, že přistoupila na mou nabídku trochu si veřejně popovídat. Já sama jsem její odpovědi přímo hltala! Markéta je mi od té doby ještě sympatičtější a moc jí i její rodině přeji, aby na konci léčby slavili vítězství! A kdo ví, třeba se jednou potkáme i osobně…“

Za Naději pro Tebe Markétu vyzpovídala

Michaela Složilová


 

Markéto, pojďme začít úplně obyčejně. Jaké máš záliby?

V první řadě rodina a vše spojené s ní. Výlety, kolo, v létě koupání, v zimě lyže. Ráda si zajdu s přáteli posedět na zahrádce u piva. 🙂

Takže taková normální pohodová holka. Teď ale bojuješ s rakovinou prsu. Touto nemocí u nás ročně onemocní několik tisíc žen. Nesetkáváme se ale tak často s tím, že by kromě psychické podpory potřebovaly také finanční pomoc. To známe spíš u lidí s nemocí pohybového aparátu, protože nemají na velmi drahé kompenzační pomůcky nehrazené pojišťovnami. Proč tedy člověk, kterému léčbu hradí pojišťovna, potřebuje finanční pomoc?

Finanční pomoc mi byla nabídnuta a já jí využila. Ano, mám manžela, který se o nás perfektně stará a vydělá dost peněz na to, aby nás uživil a zaplatil nájem. Ovšem na ostatní moc nezbývá. Malé dítě má nároky, roste, potřebuje oblečení a boty, občas i nějakou tu hračku. Dále potíže s autem. Sice je stále pojízdné, ale ne na dlouhé trasy. Jezdím denně na ozařování a mám sníženou imunitu, tudíž pro mě MHD představuje riziko. Manžel když může, tak mě vozí. Ale výdaje za naftu jsou vysoké a právě se bojíme, že auto bez nových rozvodů brzy doslouží. Mám ještě před sebou roční biologickou léčbu, takže pojízdní být musíme.

 V jaké fázi léčby právě jsi? Co už máš za sebou? Co tě čeká?

Za sebou už mám 4 + 4 série chemoterapií, které mě pěkně zdrbly :-). Ovšem bylo to to nejhorší a to už je za mnou! Pak jsem prodělala operaci s ablací prsu. Teď jsem ve fázi léčby radioterapií a jak jsem již zmínila, začala jsem s roční biologickou léčbou.

Co to je vlastně ta biologická léčba?

Léčba se nazývá biologickou, ovšem pořád je to chemie. Aplikuje se různě. Já ji mám co tři týdny injekčně do podkoží. Mám agresivní formu nádoru a právě tato léčba na něj zabírá. Po operaci a ablaci prsu bych v tuto chvíli už rakovinu mít neměla. Léčba má za úkol vybít potenciální rakovinné buňky, jestli někde ještě jsou, a zároveň zachovat buňky zdravé. To je asi vše, co k tomu vím…. a víc snad ani vědět nechci. 

Markéto, co pro tebe bylo během toho celého léčebného procesu nejtěžší?

Nejtěžší pro mě bylo oznámit tu šokující zprávu rodičům a mojí rodince. Maminka osm měsíců před mou diagnózou pohřbila svou 28 letou dceru, mou sestru. Ještě jsme se s tímto faktem nestihli smířit a už tu byl další boj o život. Ale život je prostě takový, na někoho se smůla lepí. To ovšem neznamená, že něco vzdávám! Naopak! Já jsem odhodlaná žít. Pro mě samou, pro mojí rodinu…

 A je i něco pozitivního, co ti nemoc přinesla? Dá se to tak vůbec říct?

Co pozitivního mi nemoc přinesla? Spoustu přátel! 🙂 Je to neuvěřitelné, ale je to tak! A také mi otevřela dost oči. Ti, o kterých jsem si myslela, že moji přátelé jsou, bohužel zklamali. A naopak. Ve spoustě lidí, které jsem z nějakého důvodu přehlížela, či si s nimi nerozuměla, teď bezvadné přátele mám a jsou mi opravdu velkou oporou! Děkuju Ti, Dášenko 🙂

Další věc, která mi i teď, jak to píšu, vhání slzy do očí, je poznání, že mezi námi žije neuvěřitelná spousta lidí, kteří mě osobně vůbec neznají a přitom pomůžou! Chodím na jeden server, jmenuje se Modrý koník a tam je tak neuvěřitelná „skvadra“… 😀 Neznají mě osobně a přesto mi píší, podporují mě, posílají dárky a to všechno prostě jen tak, nezištně! 🙂 Tímto bych jim chtěla strašně moc poděkovat a vzkázat, že si toho moc vážím a mám  je moc ráda. Chtěla bych i jmenovat, ale nerada bych na někoho zapomněla. Ale ony vědí. 🙂

Takže když to vlastně sečtu, nemoc mi víc dala, než vzala. A nic se prostě neděje jen tak…

 Kdo je ti největší oporou?

Největší oporou je mi jistě můj manžel Martin. Kdybych měla vyjmenovat, co vše pro mě udělal a dělá, bylo by to na dlouho. Dvěma slovy: je skvělý! V době, kdy mi bylo hodně zle, se staral opravdu o všechno. O domácnost, kuchtění, prádlo a hlavně o naši dceru, o kterou bych se prostě postarat nedokázala, jak mi bylo zle. Moc nám pomohla i moje maminka, která nám Kačenku hlídala. A v neposlední řadě i ti moji noví přátelé. Stále mi chodily nabídky hlídání Kačenky, nákupů, dokonce úklidu 🙂 Ale všechno zastal Martin. Naučil se dokonce i žehlit! 😀 Mám toho nejlepšího manžela, jakého jsem si mohla jen přát!

A nad vodou mě drží i moje dcerka. To je prostě sluníčko. Maminka, bráškové, Martinova Moravská rodina… Mám kolem sebe opravdu úžasnou rodinu.

Rakovina je pro mnoho z nás velký strašák, neumíme si představit, jaké to je s ní žít. Jaké to teda je?

Ano, rakovina strašák je. Máme ji v rodině a bohužel se na ni umírá. Ovšem záleží na síle. Na síle těla i ducha. Nejsem klasicky věřící, ale vím, o čem mluvím. Všechno je totiž v hlavě! Člověk, který to vzdá, lituje se a nesnaží, jako by už nebyl. Takový přístup je k ničemu. Já se naštvala. A bojuju. Nevím, zda vyhraju, možná ano, možná ne, ale tím se netrápím. Prostě dělám vše pro to, abych se uzdravila.

A jak se s ní žije?

Je to zvláštní. Člověk, pokud mu není opravdu zle a bolestma neleze po zdi, to možná ani nevnímá. Nebo aspoň já to tak mám. Teď, jak nemám žádné bolesti, se cítím báječně a naprosto zdravá. Až na nějaká omezení můžu v podstatě vše. Ano, jsem unavená a musím se šetřit, ale to mi přece nezabrání v tom, abych se radovala ze života. 🙂 A že těch radostí kolem sebe mám dost!

Ze zkušenosti víme, že lidé dokáží být hodně zlí… už ses setkala s nějakými negativními reakcemi?

Setkala jsem se s jedním velmi ošklivým osočením. Ale o tom bych se nerada zmiňovala. Nebylo to nic příjemného a pěkně mě to vzalo… Ale je opravdu víc pozitiv, než těch negativ, aspoň zatím. Ovšem už jsem se setkala i se závistí, že jsem pod křídly nadačního fondu. Lidé si prostě závidí každou korunu. Je to smutné. Za své zdraví a zdraví naší rodiny bych dala všechno bohatství světa! Nikdo, kdo nezažil ztrátu blízkého člověka, si tu bolest ani neumí představit.

Chodila jsi na preventivní prohlídky i když tomu věkově ještě neodpovídáš (tj. předpokládám, že ti to nehradí pojišťovna), proč?

Chodila jsem na preventivní prohlídky už pár let, protože mě bolelo prso. Paradoxem je, že to druhé. A další paradox je, že bulku mi nenašli ultrazvukem, ale já sama doma samovyšetřením. Proto bych chtěla apelovat na všechny dívky a ženy – nepodceňujte samovyšetřování!

Našla jsem si tedy bulku, za měsíc jsem měla pravidelnou prohlídku, ukázala jsem jim svůj nález a oni mi po biopsii a mamografu potvrdili zhoubný nádor. Vyšetření jsem v tomto případě nehradila. Měla jsem nález a tudíž to uhradila pojišťovna.

Doporučuješ preventivní prohlídky i ostatním? Případně komu? 

Ostatním právě doporučuji domácí samovyšetřování! Každá žena zná svá prsa a tím pádem pozná, když je něco jinak. Je to strašně důležitá prevence! Vemte si, že já přišla podle lékařů brzy a přitom jsem měla v prsu nádorů asi šest. A to ještě ty, které byly vidět ultrazvukem. Takže bůh ví, kolik jich tam vlastně bylo…

Doporučuji samovyšetřování už hodně mladým dívkám. Klidně od nějakých 13 let bych doma začala s osvětou. Ale nikdy není pozdě začít! A hlavně těm, kteří mají v rodinné anamnéze onkologická onemocnění.

Jak je vyšetření drahé, když to člověk platí z vlastní kapsy? 

Drahé to není a vlastně co je drahé, když Vám to zachrání život? Pokud vyšetření nehradí pojišťovna, pohybují se ceny ultrazvukového vyšetření ve screeningových mamografických centrech v rozmezi cca 400 – 600 Kč. Cena mamografického vyšetření pak cca 600 – 1000 Kč. U žen do věku 40 let je obvykle prováděno ultrazvukové vyšetření prsů, u žen nad 40 let věku se dává přednost mamografii. Pod pojmem „samoplátkyně“ se rozumí žena, která nespadá do screeningového programu – obvykle tedy žena mladší 45 let, u níž není zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu.

Je vyšetření nějak nepříjemné?

Vyšetření není bolestivé a řekla bych, že ani nepříjemné.

 Jak ses dozvěděla o Nadačním fondu Naděje pro Tebe?

O Naději pro Tebe jsem se dozvěděla přes přítelkyni Evu, kterou jsem poznala virtuálně právě na serveru Modrý koník a která s nadačním fondem spolupracuje. Ta mi nabídla pomoc a zkontaktovala mě s Květou Saturovou, která fond vede a zaštiťuje.

Tímto Evince i Květě moc děkuji, že se o mě tak báječně starají! 🙂

 Na co jsem se nezeptala a ty bys nám to chtěla říct?

Já myslím, že toho bylo řečeno víc než dost. Důležitější jsou skutky, než slova. 🙂

To je pravda. Co bys chtěla vzkázat lidem, co budou číst tenhle rozhovor?

Chtěla bych jim vzkázat, ať se usmívají. Ať jsou šťastní z každého dne, který je mine, kterým proplují. Protože nikdy neví, kolik těch dnů bude…

Také bych jim chtěla popřát pevné zdraví a jasnou mysl.

A ráda bych Vám všem poděkovala za přečtení mého příběhu a případnou podporu. Nikdy nevíte, kdy ji budete potřebovat Vy. 

S úctou a láskou Vaše Markéta

A já Ti za všechny moc děkuji za rozhovor a přeji hodně sil, zdraví a štěstí.


Pozn: Veřejná sbírka pro Markétu je stále otevřena. Chcete-li jí pomoci, zde najdete konkrétní informace. Vážíme si vaší podpory a děkujeme za ni.

 

Sbírka pro Markétu

Veřejná sbírka_účet Markéta_2_fin

Děkujeme za všechny zprávy a slova podpory, které projevujete Markétě na Facebooku či v soukromých zprávách. 

Samozřejmě máme velkou radost z toho, že vám její osud není lhostejný stejně jako nám. Chcete-li Markétu podpořit i finančně, můžete přes naši veřejnou sbírku na transparentní účet, jehož číslo je uvedeno výše. Prosíme, nezapomeňte připojit také uvedený variabilní symbol, abychom mohli platbu přiřadit právě Markétě.

Finanční dar si můžete následně odečíst od základu daně. Rádi vám zašleme potvrzení.

S celým jejím příběhem se můžete seznámit zde.

Příběh Markéty Pivoňkové

 

Určitě jste si už zvykli, že vám přinášíme zprávy krásné a radostné, ale občas také ty o něco smutnější. Příběh Markéty není zrovna veselý, o to více je z něj ale cítit houževnatost a chuť bojovat!

My chceme Markétě její osud alespoň trochu ulehčit. Proto jsme ji vzali mezi sebe, pod křídla Naděje. Věříme, že i vy ji do naší rodiny přijmete a pomůžeme jí společně. Děkujeme.

Marketa

Dobrý den, jmenuji se Markéta Pivoňková a ráda bych Vám o sobě něco napsala. Právě jsem oslavila  své čtyřicátiny, mám skvělého manžela Martina a malou čtyřletou úžasňačku, dceru Kačenku. Byly jsme šťastná a bezstarostná rodinka až do doby, než onemocněla moje milovaná sestra Lenka rakovinou.

Bylo to pro všechny složité, ale nakonec s dobrým koncem, Lenčiným uzdravením. Bohužel naše šťastné období netrvalo dlouho. Jednoho dne, necelý rok po vyléčení, jí zavolali, ať rychle přijede do nemocnice, že má špatnou krev. Ještě ten den jí diagnostikovali akutní leukemii, následkem léčby předchozí nemoci. Bylo to rychlé, za tři měsíce nám Lenička zemřela v nedožitých 29. letech. Jeden den před svou svatbou.

Zhroutil se nám svět, ale museli jsme jít dál. Kvůli naší Kačence jsem musela fungovat. Moje maminka byla oporou mně, já zase jí a všechny nás při zdravém rozumu držela právě Kačka.

Našla jsem si novou práci po rodičovské dovolené a začala se pomalu vracet zpět do života, i když bolest na srdci byla stále.

Pracovala jsem pár měsíců a jednou jsem si po dlouhé době dělala samovyšetření prsou. V jednom prsu jsem si nahmatala malou bouličku, ale moc jsem tomu nevěnovala pozornost, přece jen, v prsou mám hodně žláz… Shodou okolností jsem měla příští měsíc pravidelnou kontrolu v Mamma centru, tak jsem se nestresovala. Při kontrole jsem poukázala na můj nález a už to jelo. Ultrazvuk, mamograf, biopsie. Závěr: rakovina prsu. Osm měsíců po smrti Lenky. Byla to další rána, hlavně pro mojí maminku, ale člověk to prostě nesmí vzdávat. Následovaly dvě série chemoterapií a operace s totální mastektomií prsu. Teď mě čeká ještě série ozařování.

Člověk nesmí nic dopředu vzdávat, jinak je ztracený.

Vám všem děkuji za přečtení mého příběhu a podporu.

Vaše Markéta“

Markéta se kvůli nemoci nachází v komplikované situaci. Kromě toho nejdůležitějšího – zdraví – řeší její rodina i nedostatek financí na zajištění běžného života. Markéta samozřejmě nemůže vydělávat, navíc mají ještě malé dítě. Aby toho nebylo málo, momentálně je ještě trápí rozbité auto, kterým vozil manžel Markétu na léčbu a jehož opravu si prostě nemohou dovolit.

Chcete-li Markétě pomoci s námi, prosím, kontaktujte nás na mail info@nadejeprotebe.cz případně zanechte zprávu na FB a domluvíme další postup.

Můžete-li pomoct finančně, zde jsou další informace. 

Děkujeme za podporu a Markétě přejeme hodně sil a hlavně samé dobré zprávy z úst lékařů (a nejen od nich).