Hematoonkologické oddělení Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Plzni je prvním nemocničním zařízením, které jsme se rozhodli podpořit. Shodou okolností vyšel termín naší pomoci právě na vánoční období, takže se úplně nabízelo překvapit děti na jejich vánočním setkání. To se konalo v neděli 14. prosince 2014.
Do nemocnice jsme samozřejmě nejeli všichni, za Naději pro Tebe se do Plzně vydala Květa Saturová v doprovodu Jitky Srnové. My jsme Květu požádali o informace pro náš článek a ta to tak pěkně sepsala, že to ani nemůžeme měnit. Rádi se s vámi proto podělíme o její zážitky:
„Do Plzně jsme jely s autem naloženým dárečky pro děti. Měla jsem informaci, že na besídce bude celkem 36 dětí, takže jsem měla pro jistotu připravených 40 balíčků plných ovoce a sladkostí. Den předem jsem to všechno nakoupila v Makru a až do 4 hodin ráno balíčkovala. Vzali jsme s sebou také 2 plné pytle plyšáků, které nám pro děti poslali lidé podporující Naději. Sama nemocnice pak na naše otázky, s čím bychom jim mohli nejlépe pomoci, odpověděla velice skromně – materiál na tvoření (modelína play-doh, penály, laminovačka). Vše se nám podařilo splnit, takže k plyšákům a balíčkům přibylo ještě 10 penálů, celkem 64 modelín v různě velkých baleních a hlavně laminovačka a k tomu 500 kusů folií.
Po příjezdu nás čekalo moc hezké uvítání od pořadatelů. Měli připravený krásný program pro děti – klauni, divadlo – takže i my dospělí jsme zůstali po celou dobu nehybně sedět a sledovat.
Na besídce jsme samozřejmě i hodně fotily. S ohledem na soukromí dětí a jejich rodičů zde zveřejníme jen fotky, kde děti nejsou focené v detailu. Věříme, že to pochopíte. Vynasnažím se popsat alespoň atmosféru a pocity, které jsem na besídce cítila.
Ještě během programu pro děti, vešel do sálu chlapec (asi 3 roky) s rouškou na puse. Chlapeček byl po ukončení léčby. Neskutečně se mi stáhlo srdce a měla jsem touhu ho obejmout a říct mu, jak je silný a statečný. Ale nebylo třeba, děti to berou opravdu tak, jak to přijde. To jen my dospělí známe okolnosti. Ze všech dětí byla cítit pokora. Ačkoli ani na jednom z nich byste nepoznali, že si už v tak málem věku prošly něčím tak hrozným, setkaly se se slovem rakovina, leukémie… Možná nejvíc mě dojalo, že tam byla i maminka se 6 měsíčním chlapečkem. Avšak vím, že je nemůžu litovat, protože lítost nemají rádi. Jsou silnější než kdokoli z nás zdravých.
Nejkrásnější na setkání pro nás bylo, že děti měly ze všeho ohromnou radost. Každý si našel toho svého vysněného plyšáka a také nám slíbily, že dostaneme jejich první zalaminované obrázky na památku. Už se na ně moc těšíme!
Po příjemném rozdávání dárku a trochu radosti jsme se ještě přesunuly přímo do plzeňské nemocnice v Lochotíně. V budově s nápisem „F“ jsme odevzdaly zbytek dárečků, plyšáků a dárky pro hematoonkologické oddělení. Domů jsem odjížděla zase o něco bohatší a zase s větší pokorou.
Při návratu jsem pevně objala své děti a řekla jim, jak jsem neskutečně šťastná, že jsou zdraví. V takovou chvíli si to člověk opravdu uvědomí. Děti, které jsem v Plzni poznala, jsou ohromně silné a stejně tak i jejich rodiče, ani si to nedokážu představit.“
A nám už stačí doplnit už jen fakta: za balíčky a dárky pro děti jsme utratili 8 000 Kč. Další kroky a hlavně pomoc Naděje pro Tebe budou směřovat do Fakultní nemocnice Hradec Králové, pak do Olomouce, Brna a nakonec Motola. To vše ale postupně až v roce 2015.
Přejeme všem dětem a jejich rodičům, aby se každý den mohli společně radovat a smát jako tomu bylo na vánočním setkání. Hodně zdraví a štěstí!
Radost dětí byla obrovská! Doslova se vrhly na pytel s plyšáky a každé si hned našlo toho svého (některé dokonce i víc než jednoho 😉 ). Bylo úžasné sledovat jejich rozzářené oči. Ještě krásnější pohled se nám však naskytl v momentě, kdy jeden z malých pacientů nemocnici opouštěl po úspěšné léčbě. 
e stejné nemocnici jsme pak zamířily i na dětské oddělení. Tam jsme doslova „vpluly“ přímo do náročného provozu nemocnice, a nebyla tak možnost předat dárky přímo dětem. I tak ale sestřičky moc a moc děkovaly. A my a věříme, že plyšáci a drobné hračky udělaly stejnou radost jako na předchozím oddělení.
