Archiv autora: adminka_2

Pomozme Romanovi

Roman bojuje s rakovinou podruhé. Se svou ženou Bárou vychovává dva malé kluky.
Jeho léčba nyní trvá už několik měsíců a víme, že ještě několik měsíců trvat bude. Roman se totiž chystá na transplantaci kostní dřeně.

13318914_10154846329834428_1014626284_n

Nemoc ale není jediné, co rodinu trápí. Roman je na nemocenské a Bára se teprve letos v září bude vracet do práce po rodičovské dovolené. Nemají tedy žádný pořádný příjem a pomalu jim docházejí peníze. Navíc je jisté, že po transplantaci jich budou potřebovat ještě víc než dnes. Po této náročné terapii musejí pacienti dodržovat speciální režim, který mimo jiné zahrnuje i zvláštní stravu, dezinfekci, apod.

A to je důvod, proč jsme se rozhodli Romana a celou jeho rodinu podržet a finančně podpořit. Budeme vděčni, když se k nám přidáte.

Toto nám o Romanovi napsala sama Bára:
„Roman je skvělý táta a manžel. Před dvěma lety (listopad 2013) mu poprvé diagnostikovali folikulární lymfom (zhoubný nádor vycházející z lymfatické tkáně). V té době byly našemu staršímu synovi Vojtovi skoro 3 a mladší Matěj byl půlroční.

Roman absolvoval diagnostickou operaci, chemoterapii a pak následovala biologická léčba. Rodina nás podporovala a hlavně kluci jsou dost dobrým důvodem bojovat a neklesat na mysli. Také v zaměstnání Romanovi vyšli maximálně vstříc, a tak se zhruba po půl roce vracel postupně do běžného života. Dále docházel na tzv. udržovací léčbu a pravidelné kontroly, v srpnu loňského roku měl konečně všechny testy v pořádku.

13382173_10154846329524428_1882962691_n

Ale už v listopadu 2015 potvrdila kontrola další lymfomy a ještě před Vánoci následovala další operace. Tatínka nám propustili z nemocnice 24. prosince pod stromeček.
Nyní se za pomoci chemoterapie připravuje na transplantaci kostní dřeně.

Každý vztah taková zkouška poznamená a ani my jsme nebyli výjimkou – 3. 3. 2016 jsme se vzali. Milujeme se a věříme v happyend.
Děkujeme za vaši podporu.“

 

 

Rodině můžete pomoct zasláním jakékoli částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 25 00 75 50 97 / 2010
Variabilní symbol: 0821

Plníme své sliby

Podařilo se nám zachovat důležité pojištění Olivera a Andulky. Od dubna 2016 jsme převzali roli pojistníka a tedy i plátce jejich úrazové pojistky. Obě děti tak budou i nadále zajištěny přesně tak, jak si to přála jejich maminka Štěpánka.

V době, kdy Štěpánka znovu onemocněla, myslela samozřejmě i na své děti. Moc se bála, aby byly v pořádku a hlavně aspoň trochu zajištěné pro všechny nenadále situace. Myslela i na rodinnou anamnézu, a proto nechala sebe i Olivera s Andulkou pojistit pro případ úrazu a hlavně pro případ velmi vážných onemocnění.

Štěpánka byla u dané pojistky hlavním pojištěným i jejím plátcem. Po jejím odchodu proto hrozilo, že pojistka skončí a děti už nebudou za stejných podmínek pojištěné. Naštěstí se nám podařilo tuto smlouvu zachovat a zavázali jsme se také plnit roli pojistníka. Měsíčně bude Nadační fond Naděje pro Tebe platit pojistné ve výši 764 Kč. Díky tomu budou obě děti i nadále pojištěné tak, jak si Štěpánka přála.

Věříme, že svůj slib budeme schopni plnit až do Andulčiných a Oliverových 18. narozenin. Oběma pak přejeme, aby plnění z pojistky nikdy nepotřebovali.

Odešla nám Štěpánka

Nikdy jsme nepočítali s tím, že budeme zveřejňovat tak bolestnou zprávu. Naše Štěpánka dnes ráno prohrála svůj velký boj.

Její (a vlastně i naši) milovanou rodinu budeme podporovat i nadále. Naši pomoc budou potřebovat pravděpodobně víc než kdy předtím. Otevíráme proto veřejnou sbírku:

  • Číslo účtu: 2500755097/2010 
  • Variabilní symbol: 252 – důležitý údaj, podle kterého poznáme, že jsou to peníze pro Štěpánčina dvojčátka

Účet je transparentní, zde si můžete kdykoli ověřit, jak je s penězi nakládáno. Pravidelně budeme také zveřejňovat, na co budou peníze využívány.

Pomoct budete moci také materiálně. Mělo by se jednat o věci, které máte doma a nepotřebujete je pro sebe. Právě připravujeme jejich seznam a brzy ho zveřejníme. Zvažte prosím, zda věci kupovat nové nebo radši věnovat stejnou částku na transparentní účet. V druhém případě budeme moct vše potřebné nakoupit vždy najednou a bez skladování to zavézt Pepíčkovi a dětem.

Z celého srdce vám děkujeme za podporu a to i jménem Štěpánčiných nejdražších.

…. a nezapomeňte <3

Příběh Miriam

Sedmatřicetiletá maminka Miriam bojuje s rakovinou už rok a půl. Navíc zažívá rozvodové řízení a stará se sama o 20 měsíční dceru.

Lékaři objevili u Miriam karcinom prsu ještě během těhotenství. Léčit se mohla začít až po šestinedělí, kdy jí byl nádor odoperován, a následovala několikaměsíční chemoterapie. Následovala oboustranná mastektomie a zdálo se, že Miriam svůj boj vyhrála.

Přišla ale další rána osudu. Gynekologické komplikace si vyžádaly další operaci, při které lékaři zjistili recidivu nádoru ve formě metastáz lymfatických uzlin hrudníku a podpaží.

Miriam nyní dochází na další chemoterapeutickou léčbu na Onkologii ve FN Plzeň. Jako samoživitelka zůstala bez řádných finančních prostředků. Přesto neztrácí naději a statečně s vážným onemocněním bojuje. Sílu jí dodává hlavně její dcerka, pro kterou se chce uzdravit.

Naději a hlavně pomocnou ruku chceme dát Miriam i my, proto ji připojujeme k naší veřejné sbírce.

Děkujeme vám všem, kdo do toho půjdete s námi.

MIRIAM
Číslo účtu: 25 00 75 50 97 / 2010
Variabilní symbol: 3008

Na Miriam nás upozornila paní Martina Šmuková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Pink Bubble. Ten podporuje onkologicky nemocné náctileté a mladé dospělé pacienty. Miriam proto sami podporovat nemohou a požádali nás o spolupráci.

 

 

Znovu jsme pomáhali Štěpánce

Štěpánku Richterovou asi není na našich stránkách třeba představovat. Je s námi od samotného vzniku nadačního fondu a pomáháme jí dlouhodobě. Je pravda, že se delší dobu bez naší podpory obešla, takže pro ty z vás, kdo ji přeci jen neznáte, přidáváme odkaz na její příběh.

1_x

Štěpánka se stále léčí a poslední dobou musí řešit i stupňující se bolesti, které jí ztěžují každodenní běžné domácí práce. O to hůř na ni proto dolehlo, když jí doma dosloužila její stará myčka nádobí. Ruční mytí je pro Štěpánku více než namáhavé, rozhodli jsme se tedy, že jí zakoupíme z nadačních prostředků myčku novou. Štěpánka ji dostala přesně poslední den prázdnin 31. 8. 2015. Měla samozřejmě velikou radost a vyřizuje vám všem veliké díky!

 

A tak jsme i tentokrát pomohli Štěpánce zmírnit její starosti a to jen díky vám.

 

Štěpánce přejeme, ať nový pomocník slouží co nejdéle a ulehčí co nejvíce práce.

Všem vám děkujeme za podporu.

 

ZBLÍZKA – Markéta

Markéta Pivoňková – toto jméno skloňujeme v Naději pro Tebe nyní asi nejčastěji. Ve zkratce jsme i vás seznámili s osudem této mladé ženy (zde). Už víte, proč jsme nad ní rozevřeli svá pomocná křídla, malinko znáte i její rodinné vazby.  Markéta je natolik výjimečná žena, že jsme vám ji ale chtěli představit více, tak nějak „zblízka“.

20150627_143920„Markétin příběh nebyl zdaleka první, který jsem při své práci pro Naději četla. A není zdaleka první, u kterého jsem i brečela a šel mi mráz po zádech. Její osud a vůbec osud celé její rodiny mě ale zasáhl tak silně, že jsem ji chtěla poznat víc. Sice na dálku a vlastně zprostředkovaně přes e-maily, ale aspoň něco. Byla jsem proto moc ráda, že přistoupila na mou nabídku trochu si veřejně popovídat. Já sama jsem její odpovědi přímo hltala! Markéta je mi od té doby ještě sympatičtější a moc jí i její rodině přeji, aby na konci léčby slavili vítězství! A kdo ví, třeba se jednou potkáme i osobně…“

Za Naději pro Tebe Markétu vyzpovídala

Michaela Složilová


 

Markéto, pojďme začít úplně obyčejně. Jaké máš záliby?

V první řadě rodina a vše spojené s ní. Výlety, kolo, v létě koupání, v zimě lyže. Ráda si zajdu s přáteli posedět na zahrádce u piva. 🙂

Takže taková normální pohodová holka. Teď ale bojuješ s rakovinou prsu. Touto nemocí u nás ročně onemocní několik tisíc žen. Nesetkáváme se ale tak často s tím, že by kromě psychické podpory potřebovaly také finanční pomoc. To známe spíš u lidí s nemocí pohybového aparátu, protože nemají na velmi drahé kompenzační pomůcky nehrazené pojišťovnami. Proč tedy člověk, kterému léčbu hradí pojišťovna, potřebuje finanční pomoc?

Finanční pomoc mi byla nabídnuta a já jí využila. Ano, mám manžela, který se o nás perfektně stará a vydělá dost peněz na to, aby nás uživil a zaplatil nájem. Ovšem na ostatní moc nezbývá. Malé dítě má nároky, roste, potřebuje oblečení a boty, občas i nějakou tu hračku. Dále potíže s autem. Sice je stále pojízdné, ale ne na dlouhé trasy. Jezdím denně na ozařování a mám sníženou imunitu, tudíž pro mě MHD představuje riziko. Manžel když může, tak mě vozí. Ale výdaje za naftu jsou vysoké a právě se bojíme, že auto bez nových rozvodů brzy doslouží. Mám ještě před sebou roční biologickou léčbu, takže pojízdní být musíme.

 V jaké fázi léčby právě jsi? Co už máš za sebou? Co tě čeká?

Za sebou už mám 4 + 4 série chemoterapií, které mě pěkně zdrbly :-). Ovšem bylo to to nejhorší a to už je za mnou! Pak jsem prodělala operaci s ablací prsu. Teď jsem ve fázi léčby radioterapií a jak jsem již zmínila, začala jsem s roční biologickou léčbou.

Co to je vlastně ta biologická léčba?

Léčba se nazývá biologickou, ovšem pořád je to chemie. Aplikuje se různě. Já ji mám co tři týdny injekčně do podkoží. Mám agresivní formu nádoru a právě tato léčba na něj zabírá. Po operaci a ablaci prsu bych v tuto chvíli už rakovinu mít neměla. Léčba má za úkol vybít potenciální rakovinné buňky, jestli někde ještě jsou, a zároveň zachovat buňky zdravé. To je asi vše, co k tomu vím…. a víc snad ani vědět nechci. 

Markéto, co pro tebe bylo během toho celého léčebného procesu nejtěžší?

Nejtěžší pro mě bylo oznámit tu šokující zprávu rodičům a mojí rodince. Maminka osm měsíců před mou diagnózou pohřbila svou 28 letou dceru, mou sestru. Ještě jsme se s tímto faktem nestihli smířit a už tu byl další boj o život. Ale život je prostě takový, na někoho se smůla lepí. To ovšem neznamená, že něco vzdávám! Naopak! Já jsem odhodlaná žít. Pro mě samou, pro mojí rodinu…

 A je i něco pozitivního, co ti nemoc přinesla? Dá se to tak vůbec říct?

Co pozitivního mi nemoc přinesla? Spoustu přátel! 🙂 Je to neuvěřitelné, ale je to tak! A také mi otevřela dost oči. Ti, o kterých jsem si myslela, že moji přátelé jsou, bohužel zklamali. A naopak. Ve spoustě lidí, které jsem z nějakého důvodu přehlížela, či si s nimi nerozuměla, teď bezvadné přátele mám a jsou mi opravdu velkou oporou! Děkuju Ti, Dášenko 🙂

Další věc, která mi i teď, jak to píšu, vhání slzy do očí, je poznání, že mezi námi žije neuvěřitelná spousta lidí, kteří mě osobně vůbec neznají a přitom pomůžou! Chodím na jeden server, jmenuje se Modrý koník a tam je tak neuvěřitelná „skvadra“… 😀 Neznají mě osobně a přesto mi píší, podporují mě, posílají dárky a to všechno prostě jen tak, nezištně! 🙂 Tímto bych jim chtěla strašně moc poděkovat a vzkázat, že si toho moc vážím a mám  je moc ráda. Chtěla bych i jmenovat, ale nerada bych na někoho zapomněla. Ale ony vědí. 🙂

Takže když to vlastně sečtu, nemoc mi víc dala, než vzala. A nic se prostě neděje jen tak…

 Kdo je ti největší oporou?

Největší oporou je mi jistě můj manžel Martin. Kdybych měla vyjmenovat, co vše pro mě udělal a dělá, bylo by to na dlouho. Dvěma slovy: je skvělý! V době, kdy mi bylo hodně zle, se staral opravdu o všechno. O domácnost, kuchtění, prádlo a hlavně o naši dceru, o kterou bych se prostě postarat nedokázala, jak mi bylo zle. Moc nám pomohla i moje maminka, která nám Kačenku hlídala. A v neposlední řadě i ti moji noví přátelé. Stále mi chodily nabídky hlídání Kačenky, nákupů, dokonce úklidu 🙂 Ale všechno zastal Martin. Naučil se dokonce i žehlit! 😀 Mám toho nejlepšího manžela, jakého jsem si mohla jen přát!

A nad vodou mě drží i moje dcerka. To je prostě sluníčko. Maminka, bráškové, Martinova Moravská rodina… Mám kolem sebe opravdu úžasnou rodinu.

Rakovina je pro mnoho z nás velký strašák, neumíme si představit, jaké to je s ní žít. Jaké to teda je?

Ano, rakovina strašák je. Máme ji v rodině a bohužel se na ni umírá. Ovšem záleží na síle. Na síle těla i ducha. Nejsem klasicky věřící, ale vím, o čem mluvím. Všechno je totiž v hlavě! Člověk, který to vzdá, lituje se a nesnaží, jako by už nebyl. Takový přístup je k ničemu. Já se naštvala. A bojuju. Nevím, zda vyhraju, možná ano, možná ne, ale tím se netrápím. Prostě dělám vše pro to, abych se uzdravila.

A jak se s ní žije?

Je to zvláštní. Člověk, pokud mu není opravdu zle a bolestma neleze po zdi, to možná ani nevnímá. Nebo aspoň já to tak mám. Teď, jak nemám žádné bolesti, se cítím báječně a naprosto zdravá. Až na nějaká omezení můžu v podstatě vše. Ano, jsem unavená a musím se šetřit, ale to mi přece nezabrání v tom, abych se radovala ze života. 🙂 A že těch radostí kolem sebe mám dost!

Ze zkušenosti víme, že lidé dokáží být hodně zlí… už ses setkala s nějakými negativními reakcemi?

Setkala jsem se s jedním velmi ošklivým osočením. Ale o tom bych se nerada zmiňovala. Nebylo to nic příjemného a pěkně mě to vzalo… Ale je opravdu víc pozitiv, než těch negativ, aspoň zatím. Ovšem už jsem se setkala i se závistí, že jsem pod křídly nadačního fondu. Lidé si prostě závidí každou korunu. Je to smutné. Za své zdraví a zdraví naší rodiny bych dala všechno bohatství světa! Nikdo, kdo nezažil ztrátu blízkého člověka, si tu bolest ani neumí představit.

Chodila jsi na preventivní prohlídky i když tomu věkově ještě neodpovídáš (tj. předpokládám, že ti to nehradí pojišťovna), proč?

Chodila jsem na preventivní prohlídky už pár let, protože mě bolelo prso. Paradoxem je, že to druhé. A další paradox je, že bulku mi nenašli ultrazvukem, ale já sama doma samovyšetřením. Proto bych chtěla apelovat na všechny dívky a ženy – nepodceňujte samovyšetřování!

Našla jsem si tedy bulku, za měsíc jsem měla pravidelnou prohlídku, ukázala jsem jim svůj nález a oni mi po biopsii a mamografu potvrdili zhoubný nádor. Vyšetření jsem v tomto případě nehradila. Měla jsem nález a tudíž to uhradila pojišťovna.

Doporučuješ preventivní prohlídky i ostatním? Případně komu? 

Ostatním právě doporučuji domácí samovyšetřování! Každá žena zná svá prsa a tím pádem pozná, když je něco jinak. Je to strašně důležitá prevence! Vemte si, že já přišla podle lékařů brzy a přitom jsem měla v prsu nádorů asi šest. A to ještě ty, které byly vidět ultrazvukem. Takže bůh ví, kolik jich tam vlastně bylo…

Doporučuji samovyšetřování už hodně mladým dívkám. Klidně od nějakých 13 let bych doma začala s osvětou. Ale nikdy není pozdě začít! A hlavně těm, kteří mají v rodinné anamnéze onkologická onemocnění.

Jak je vyšetření drahé, když to člověk platí z vlastní kapsy? 

Drahé to není a vlastně co je drahé, když Vám to zachrání život? Pokud vyšetření nehradí pojišťovna, pohybují se ceny ultrazvukového vyšetření ve screeningových mamografických centrech v rozmezi cca 400 – 600 Kč. Cena mamografického vyšetření pak cca 600 – 1000 Kč. U žen do věku 40 let je obvykle prováděno ultrazvukové vyšetření prsů, u žen nad 40 let věku se dává přednost mamografii. Pod pojmem „samoplátkyně“ se rozumí žena, která nespadá do screeningového programu – obvykle tedy žena mladší 45 let, u níž není zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu.

Je vyšetření nějak nepříjemné?

Vyšetření není bolestivé a řekla bych, že ani nepříjemné.

 Jak ses dozvěděla o Nadačním fondu Naděje pro Tebe?

O Naději pro Tebe jsem se dozvěděla přes přítelkyni Evu, kterou jsem poznala virtuálně právě na serveru Modrý koník a která s nadačním fondem spolupracuje. Ta mi nabídla pomoc a zkontaktovala mě s Květou Saturovou, která fond vede a zaštiťuje.

Tímto Evince i Květě moc děkuji, že se o mě tak báječně starají! 🙂

 Na co jsem se nezeptala a ty bys nám to chtěla říct?

Já myslím, že toho bylo řečeno víc než dost. Důležitější jsou skutky, než slova. 🙂

To je pravda. Co bys chtěla vzkázat lidem, co budou číst tenhle rozhovor?

Chtěla bych jim vzkázat, ať se usmívají. Ať jsou šťastní z každého dne, který je mine, kterým proplují. Protože nikdy neví, kolik těch dnů bude…

Také bych jim chtěla popřát pevné zdraví a jasnou mysl.

A ráda bych Vám všem poděkovala za přečtení mého příběhu a případnou podporu. Nikdy nevíte, kdy ji budete potřebovat Vy. 

S úctou a láskou Vaše Markéta

A já Ti za všechny moc děkuji za rozhovor a přeji hodně sil, zdraví a štěstí.


Pozn: Veřejná sbírka pro Markétu je stále otevřena. Chcete-li jí pomoci, zde najdete konkrétní informace. Vážíme si vaší podpory a děkujeme za ni.

 

Sbírka pro Markétu

Veřejná sbírka_účet Markéta_2_fin

Děkujeme za všechny zprávy a slova podpory, které projevujete Markétě na Facebooku či v soukromých zprávách. 

Samozřejmě máme velkou radost z toho, že vám její osud není lhostejný stejně jako nám. Chcete-li Markétu podpořit i finančně, můžete přes naši veřejnou sbírku na transparentní účet, jehož číslo je uvedeno výše. Prosíme, nezapomeňte připojit také uvedený variabilní symbol, abychom mohli platbu přiřadit právě Markétě.

Finanční dar si můžete následně odečíst od základu daně. Rádi vám zašleme potvrzení.

S celým jejím příběhem se můžete seznámit zde.

Příběh Markéty Pivoňkové

 

Určitě jste si už zvykli, že vám přinášíme zprávy krásné a radostné, ale občas také ty o něco smutnější. Příběh Markéty není zrovna veselý, o to více je z něj ale cítit houževnatost a chuť bojovat!

My chceme Markétě její osud alespoň trochu ulehčit. Proto jsme ji vzali mezi sebe, pod křídla Naděje. Věříme, že i vy ji do naší rodiny přijmete a pomůžeme jí společně. Děkujeme.

Marketa

Dobrý den, jmenuji se Markéta Pivoňková a ráda bych Vám o sobě něco napsala. Právě jsem oslavila  své čtyřicátiny, mám skvělého manžela Martina a malou čtyřletou úžasňačku, dceru Kačenku. Byly jsme šťastná a bezstarostná rodinka až do doby, než onemocněla moje milovaná sestra Lenka rakovinou.

Bylo to pro všechny složité, ale nakonec s dobrým koncem, Lenčiným uzdravením. Bohužel naše šťastné období netrvalo dlouho. Jednoho dne, necelý rok po vyléčení, jí zavolali, ať rychle přijede do nemocnice, že má špatnou krev. Ještě ten den jí diagnostikovali akutní leukemii, následkem léčby předchozí nemoci. Bylo to rychlé, za tři měsíce nám Lenička zemřela v nedožitých 29. letech. Jeden den před svou svatbou.

Zhroutil se nám svět, ale museli jsme jít dál. Kvůli naší Kačence jsem musela fungovat. Moje maminka byla oporou mně, já zase jí a všechny nás při zdravém rozumu držela právě Kačka.

Našla jsem si novou práci po rodičovské dovolené a začala se pomalu vracet zpět do života, i když bolest na srdci byla stále.

Pracovala jsem pár měsíců a jednou jsem si po dlouhé době dělala samovyšetření prsou. V jednom prsu jsem si nahmatala malou bouličku, ale moc jsem tomu nevěnovala pozornost, přece jen, v prsou mám hodně žláz… Shodou okolností jsem měla příští měsíc pravidelnou kontrolu v Mamma centru, tak jsem se nestresovala. Při kontrole jsem poukázala na můj nález a už to jelo. Ultrazvuk, mamograf, biopsie. Závěr: rakovina prsu. Osm měsíců po smrti Lenky. Byla to další rána, hlavně pro mojí maminku, ale člověk to prostě nesmí vzdávat. Následovaly dvě série chemoterapií a operace s totální mastektomií prsu. Teď mě čeká ještě série ozařování.

Člověk nesmí nic dopředu vzdávat, jinak je ztracený.

Vám všem děkuji za přečtení mého příběhu a podporu.

Vaše Markéta“

Markéta se kvůli nemoci nachází v komplikované situaci. Kromě toho nejdůležitějšího – zdraví – řeší její rodina i nedostatek financí na zajištění běžného života. Markéta samozřejmě nemůže vydělávat, navíc mají ještě malé dítě. Aby toho nebylo málo, momentálně je ještě trápí rozbité auto, kterým vozil manžel Markétu na léčbu a jehož opravu si prostě nemohou dovolit.

Chcete-li Markétě pomoci s námi, prosím, kontaktujte nás na mail info@nadejeprotebe.cz případně zanechte zprávu na FB a domluvíme další postup.

Můžete-li pomoct finančně, zde jsou další informace. 

Děkujeme za podporu a Markétě přejeme hodně sil a hlavně samé dobré zprávy z úst lékařů (a nejen od nich).

Úsměv do nemocnic – Ježíšek v květnu (2. část)

 

Chceme se s vámi podělit o bezprostřední zážitky, které měla Květa Saturová během předávání věcných darů v několika dětských odděleních pražských nemocnic. Před pár dny jsme vám ukázali, jak vypadala návštěva v Motole a nyní tedy ostatní navštívená místa.

„Na tento den jsem se velice těšila! Příprava byla sice náročná, o to větší ale byla radost z pocitu, že ta práce má smysl.

Dne 13. 5. 2015 jsme název našeho projektu „Úsměv do nemocnic“ naplnili na 200%! A to díky vám všem, kteří pomáháte společně s námi. Rozdali jsme totiž věcné dary ze sbírek v Nučicích, Úsobrnu a Mladé Boleslavi a dále také od neznámých dárců. Použily jsme i část financí z Nadačního fondu Naděje pro Tebe.

Společně s Pavlínou Dorotíkovou (naše dobrovolnice) jsme  svou cestu začaly hned ráno ve FN Královské Vinohady na dětském popáleninovém centru. Phototastic-29_ 5_ 2015_919a3c54-066c-4ae6-b8e5-5a6feef5ef79Radost dětí byla obrovská! Doslova se vrhly na pytel s plyšáky a každé si hned našlo toho svého (některé dokonce i víc než jednoho 😉 ). Bylo úžasné sledovat jejich rozzářené oči. Ještě krásnější pohled se nám však naskytl v momentě, kdy jeden z malých pacientů nemocnici opouštěl po úspěšné léčbě. 

VVinohrady_DOe stejné nemocnici jsme pak zamířily i na dětské oddělení. Tam jsme doslova „vpluly“ přímo do náročného provozu nemocnice, a nebyla tak možnost předat dárky přímo dětem. I tak ale sestřičky moc a moc děkovaly. A my a věříme, že plyšáci a drobné hračky udělaly stejnou radost jako na předchozím oddělení.

 

Plné dojmů a radosti jsme se s chutí vydaly na dětské oddělení Nemocnice na Bulovce. I zde nás nesmírně potěšila radost všech přítomných.

Phototastic-1_ 6_ 2015_6481e992-ee32-440e-a3e6-13ff3583bf9f

O naší návštěvě v Motole jste si mohli přečíst v minulém článku. Rovnou tedy mohu přejít k Fakultní Thomayerově nemocnici. Nejdříve jsme zde navštívily kojenecký ústav. Setkaly jsme se tu s neuvěřitelně milou paní Čermákovou. Svou práci vykonává již 34 let a přitom na ní stále můžete vidět, s jakou láskou zde pracuje. Prozradila nám, že momentálně mají na oddělení téměř 80 dětí! Láska všech sestřiček, jejich ochota a hlavně nelehký osud malých dětí mi vehnala slzy do očí. Předaly jsme zde větší část sbírky z Úsobrna a také drobné věci z Mladé Boleslavi .

 kojenak   kojenak_2

 

thom_detske

Druhým místem, které jsme v rámci Thomayerovy nemocnice navštívily, bylo dětské oddělení. I zde jsme vešli do rušného chodu oddělení a nebyl prostor na focení. Sestřičkám jsme předali velký pytel plyšáků, drobné hračky a DVD. Radost sestřiček byla opět veliká. A my doufáme, že stejnou měly děti.

 

Zde naše cesta končila. Byl to náročný den, ale domů jsme se vracely zase o něco šťastnější a pokornější.

Touto cestou bych chtěla ještě jednou poděkovat všem, kdo poslali plyšáky a hračky, Marii Komárkové za uspořádání sbírky v Úsobrnu, Martině Zelenkové za sbírku v Nučicích, Zdence Brožové za sbírku v Mladé Boleslavi a samozřejmě všem, kdo do zmíněných sbírek přispěli a jinak s nimi pomáhali. Děkuji všem za podporu a za to, že jste s námi.

Květa Saturová

Úsměv do nemocnic – Ježíšek v květnu (1. část)

Myslíte, že Ježíšek v květnu nechodí? My jsme si to dlouhou dobu mysleli také. Ani letošní jaro nemělo být výjimkou. Ale zázraky se asi dějí! V našem nadačním fondu určitě!

Původně jsme měli na květen naplánovánu jen jednu návštěvu nemocnice, a sice dětské onkologické oddělení FN Motol v Praze. Radost z naší návštěvy v Motole byla převeliká. Květa Saturová tam předala veškeré vlhčené ubrousky ze sbírky z Úsobrna, plenky, nové hračky, vitaminy ze sbírky z Mladé Boleslavi, hygienické potřeby a drobné sterilní a omyvatelné hračky ze sbírky z Nučic.

MOTOL_1        MOTOL_2

Oficiálně také předala šeky na již dříve zakoupené hry a pracovní sešity, set  zahradního nábytku, který bude dětem sloužit v místě jejich rekondičního pobytu, a také polymerový kurz pro maminky nemocných dětí. Dokonce jsme si vysloužili i pozváni na tyto pobyty a už teď se moc těšíme.

Děkujeme paní Choniawkové z Motola, která nám pomohla dárky pro děti a na oddělení co nejlépe vybrat. Spolupráce s ní byla opravdu perfektní!

image

Seznam nemocnic a jiných dětských zařízení, které Květa spolu s naší dobrovolnicí Pavlínou Dorotíkovou navštívila, byl ale nakonec podstatně delší! A to hlavně díky materiálním sbírkám, které proběhly v loňském roce. Dostali jsme od vás tolik hraček a dalších potřebných věcí, že to celé dětské onkologické oddělení nemůže využít. Některé hračky navíc na onkologické oddělení kvůli zajištění sterility přinést nemůžeme. Jsme proto moc rádi, že naši nabídku přijala i jiná pražská dětská zařízení  – popáleninové centrum a dětské oddělení FN Královské Vinohrady, dětské oddělení Nemocnice na Bulovce a také kojenecký ústav a dětské oddělení při Fakultní Thomayerově nemocnici.

O tom ale zase příště 🙂

Děkujeme vám za podporu a za radost, kterou rozdáváte spolu s námi.

Děkujeme Nadačnímu fondu Tesco za dárky pro Štěpánku

 


Velmi rádi děkujeme touto cestou Nadačnímu fondu Tesco za věcné dary, které nám předali dne 27. 3. 2015 pro Štěpánku a její rodinu.

logo NFT

 

Jednalo se o hygienické potřeby, prací prášky, příkrmy a potřeby pro dvojčata, a jiné. To vše převzala Květa Saturová ve dvou velikých krabicích z rukou koordinátorky Nadačního fondu Tesco paní Veroniky Horáčkové.

 

Radost Štěpánky a dětí pak byla více než veliká. Štěpánka ocenila hlavně to, že si v Nadačním fondu Tesco dali opravdu záležet a vybrali skutečně krásnou skladbu věcí – pro každodenní chod domácnosti i potřeby pro děti.

Děkujeme Nadačnímu fondu Tesco, že vyslyšeli naši prosbu a poskytli Štěpánce opravdu efektivní pomoc. 

A takto to už vypadalo u Štěpánky po vybalení všech věcí:

11139941_10202832686178254_1744699925_n

 

Předávání šeku na 50 000 Kč ve Vrchlabí

 

Ze srdce a velmi rádi znovu děkujeme Základní škole ve logoskoly
Vrchlabí, ul. Školní  za to, co udělali pro naši Kačenku.

 

 

13. 2. 2015 se stal významným datem pro tuto školu, ale hlavně pro maminku Kateřinu od naší Kačenky. Na tento den byla pozvána do školy, aby si převzala šek v hodnotě 50 000 Kč.

Jedná se o peníze, které se podařilo vybrat na charitativních Vánočních trzích. Předání bylo velmi emotivní pro všechny přítomné, tedy pro zástupce rodičovského sdružení i děti ze školy. Ty navíc poslaly Kačence své výkresy a výrobky.

Je krásné, že základní škola vede své žáky už v tak útlém věku k tomu, aby pomáhali ostatním.  Určitě by v tomto ohledu mohli jít příkladem.

Dojatá byla samozřejmě i paní Kateřina, která šek přebírala. Kvůli svému pohnutí neměla ani moc slov. Však co na takový dar také říci jiného, než velké DĚKUJI. Cítíme v tom pokoru k pomoci, respekt nad tím, co tato škola dokázala, i úctu ke všem, kdo se o pomoc zasloužili.

I my děkujeme jménem Nadačního fondu Naděje pro Tebe, že jsme mohli byt součástí této krásné události a pomoci Kačence a její rodině. Je nám velkou ctí.

Vrchlabi 50000

Ke Kačence se opět vrátíme v létě, máme pro ni totiž velikánské překvapení a to doslova.

Všem děkujeme za podporu, a že jste s námi.

Jak jsme pomáhali v roce 2014

Naděje pro Tebe vznikla až ve druhé polovině roku, konkrétně 15. 8. 2014. Díky našim příznivcům jsme i za tak krátký čas odvedli kus práce. Děkujeme vám!

POMOC ŠTĚPÁNCE RICHTEROVÉ

Právě její osud byl impulsem k založení nadačního fondu. A právě ona dokázala probudit v lidech to nejlepší. I díky tomu mohla Naděje pro Tebe splnit to, co si na počátku předsevzala.
Štěpánko, děkujeme Ti! Právě Ty jsi nám ukázala, jak velké srdce člověk může mít!
Štěpánka

Štěpánčin příběh

POMOC JITCE SRNOVÉ

Jitka není jen nemocná maminka,  které jsme pomáhali. Naopak, Jitka pomohla Naději pro Tebe během jejích prvních měsíců fungování. Starala se zejména o charitativní aukce.
Jitko, děkujeme Ti za čas a energii, kterou jsi do Naděje pro Tebe vložila. A přejeme touto cestou hodně zdraví a štěstí s Tvou rodinou.
Jitka_web

 Jitčin příběh

POMOC KAČENCE

Kačenku budeme podporovat i v roce 2015. Kačenka

Kačenčin příběh

POMOC ELIŠCE

Eliška

Eliščin příběh

 POMOC V RÁMCI PROJEKTU ÚSMĚV DO NEMOCNIC

Plzeň

Auto pro Štěpánku

 

Překvapení pro Štěpánku – to byla první velká meta, které chtěla Naděje pro Tebe dosáhnout. A dneska už je ten sen realitou!

10928038_10202403521889415_559782935_n

Nákup automobilu byla taková akce „kulový blesk“ a to od samotného nápadu až po jeho realizaci. Od poloviny srpna do konce listopadu 2014 se podařilo shromáždit na účtu pro Štěpánku 102 000 Kč. Nebyla to sice částka, za kterou pořídíte nějaký super vůz, byla to ale dostatečně vysoká částka, abychom koupi vozu mohli konečně spustit. A protože jsme nemohli Štěpánce pořídit auto nové, rozhodli jsme se, že ji budeme muset do výběru zapojit. Víte proto, že jsme naše velké společné překvapení odhalili už na začátku prosince. Jen tak jsme mohli společně hledat auto, které, které by nebylo pro rodinu jen přítěží. Tím velkým dnem D se tak stal pátek 16. ledna 2015 – Květa Saturová předala jménem celé „rodinky“ Štěpánce ten pravý vůz!

Velký den to byl nejen pro Štěpánku, ale samozřejmě i Květu: „Za tímhle dárkem stojí mnoho lidských příběhů. Příběhů, ze kterých mě kolikrát i mrazilo. Nevěřila jsem, že existují tak hodni lidé – od maminek na mateřské, nemocných lidí, či těch, kdo mají nějakou vážnou nemoc v rodině, po maminky, které čekaly, až jim odjedou děti na tábor, aby mohly během té doby ušetřit peníze, které by jinak utratily. Jsou to lidé, kteří Štěpánku ani neznají, a přeci poslali mnoho peněz. Někteří nám psali, že mohou poslat třeba jen stovku a báli se, že je to málo. Jenže nebylo, každá koruna byla kapkou a moře kapek pak dalo dohromady tu krásnou sumu!

Když jsem jela Štěpánce auto předat, byla jsem šťastná, že se to dokázalo. Na samém začátku to byl jen sen… a teď jsem v něm skutečně seděla!  Štěpánčina reakce byla krásná, prostě taková, jako když někomu dáte auto! Málokdo to asi zažil, ale myslím, že si to umíme představit. Ten pocit štěstí se nedá ani popsat! Proběhla samozřejmě i prohlídka auta a krátká testovací jízda. A pak ze mě všechno spadlo.

10934613_10202403522329426_1860658932_n 10933190_10202403521969417_855155477_n_1 10941345_10202403521489405_1259946834_n 10934541_10202403521769412_397988293_n

Děkuji všem, kdo jste se na tom podíleli. A děkuji i vám, kterým finanční možnosti nedovolily přispět. Víme, že Štěpánce pomáháte už jen tím, že jste. Jste jí všichni velkou oporou ve chvílích, kdy potřebuje držet nad vodou.

Štěpánka překonala před osmi lety rakovinu prsu. Po poněkud složitém období se jí podařilo otěhotnět a přivést na svět dvojčátka Olivera a Aničku. Když byly dvojčatům 4 měsíce, dozvěděla se Štěpánka od lékařů, že se jí rakovina vrátila. Měla metastáze v kostech, zasažena byla i lymfa. Tento stav se naštěstí podstatně zlepšil po prodělané chemoterapii. Nicméně zcela zdravá Štěpánka není. Její kosti jsou i nadále ve špatném stavu, není schopna nosit těžší předměty. Je často odkázána na pomoc ostatních. Žádné auto až dosud neměla, vždy musela cestovat jen MHD. Takové cestování s dvojčaty není ani pro zdravého člověka nic jednoduchého a v Štěpánčině stavu je to pak téměř nemožné. Navíc se neustále vystavuje riziku infekce. Nákupem vozu Štěpánku sice nevyléčíme, ale hodně jí usnadníme a zpříjemníme život.

V Úsobrnu dokázali neuvěřitelné!

 

Materiální sbírka pro onkologicky nemocné děti proběhla v Úsobrnu během prosince loňského roku. Všichni jsme viděli fotky z Mikulášské nadílky. Už tam se sešla spousta krásných dárků a my jsme opravdu jásali. Když jsme ale viděli konečný výsledek sbírky, slova nám opravdu došla! Přesvědčte se sami!

10872208_570201053116757_1561335343_n 10913088_570200143116848_607449401_n 10928140_570200016450194_93477593_n 10934659_570199563116906_922439379_n

Lidé, co se na sbírce podíleli, jsou báječní, skvělí a my jim všem posíláme obrovský dík!

Jmenovitě pak děkujeme paní Marii Komárkové, zastupitelce obce, která se o celou akci postarala, děkujeme Pěveckému spolku Cantilo za ten neuvěřitelný počet jednorázových plenek a hlavně děkujeme všem lidem, kteří do sbírky přispěli. Bez vás by se to nepovedlo!

Smekáme před vámi a děkujeme!

Získané věci předá Květa Saturová během následujících týdnů vybrané dětské nemocnici (pravděpodobně Motol). Budeme vás určitě informovat.

Sbírka pro Kačenku – Mělník

 

S novým rokem se nám pomalu začínají rozbíhat také sbírkové akce pořádané našimi příznivci. Hlavním iniciátorem níže uvedených sbírek je slečna Kačka Švecová, které mnohokrát děkujeme.

Finanční sbírka probíhá takto:

  • FINANČNÍ SBÍRKA v DDM MĚLNÍK

Místo: Dům dětí a mládeže Mělník, pod vedením paní ředitelky Mgr. Heleny Jiráčkové
Adresa: Na Polabí 2854, 276 01 Mělník
Termín: 13. 1. – 28. 2. 2015
web

Sbírka je organizována na podporu pětileté Kačenky. Ta v současné době prodělává chemoterapii (již absolvovala operativní odstranění zhoubného nádoru na mozku a ozařování protonem). Spoustu času musí trávit se svým tatínkem v nemocnici, maminka za nimi pravidelně dojíždí z Vrchlabí. Vybrané peníze budou proto použity jako příspěvek na maminčiny cesty do pražského Motola.

Celý příběh Kačenky příběh jsme zveřejnili zde.

Letacek_ZS_DDM

Pohádka o Naději

 

Bylo nebylo. V Brně se kdysi potkali dva lidé a zamilovali se do sebe. Po čase se jim narodila holčička. Když jim začalo být v paneláku těsno, rozhodli se přestěhovat. Našli si krásné místo v jim dosud neznámém kraji nedaleko polských hranic. K lidem to teď mají dál a lišky jim dávají dobrou noc. Naší rodince to ale nevadí. Naopak! Jsou šťastnější než kdy dřív. Dokonce se rozhodli, že si založí malou kozí farmu. První kozy i s kůzlátky pořídili na Velikonoce 2014 a časem následovaly další kozičky.

DSC_0077_1_web

A jak už to na farmě bývá, za pár měsíců se mohli těšit na kůzlátka. To vůbec první se narodilo 2. ledna 2015. Ze začátku ani nevěděli, čí vlastně malá kozička je. Chodila kolem všech koz, mečela a hledala maminku. Žádná koza ji ale nechtěla.
Paní domu ji našla při odpoledním krmení. Když vlezla do chléva, uslyšela jemné mečení a po chvilce k ní přicupitalo malé kůzlátko. A hned jí začalo žužlat nohavici. Spolu s manželem a dcerkou pátrali, ke komu asi malá kozička patří. Zjistili, že maminkou je kozička, o které ani netušili, že bude mít kůzlátko tak brzy. Je to prvnička, proto se zpočátku o své kůzle nestarala. Naštěstí si po chvilce zvykla a přijala je. Kůzlátko je krásné, silné a také velice přítulné a hravé. Své místo ve stádě si už našlo.

A proč vám ten pohádkový příběh vlastně vyprávím? Na farmě se rozhodli, že malá kozenka dostane jméno Naděje. Jsme z ní nadšeni! Určitě bude svému jménu dělat čest. A my jsme na našeho maskota náležitě pyšní!

Kdo se chce s malou Nadějí seznámit osobně, je zvaný. Jestli chcete, aby si vás oblíbila ona nebo její maminka Lejdy (či ostatní kozí tetičky), není nic jednoduššího – vemte s sebou nějaký tvrdý chleba nebo zeleninu a kozičky budou vaše.

Více informací o farmě, další fotky a určitě i pravidelné zprávy, jak se malé Naději daří, najdete zde. My vám samozřejmě také čas od času dáme vědět, jak si vede.

Přejeme Naději, aby byla zdravá, krásně rostla, měla dlouhý život a na světě se jí dařilo. A hodně zdraví, štěstí a lásky přejeme i celé její velké rodině na Malé Kozí farmě Heřmanice!

P1320508_1_web

Dar z Nučic vystačí pro celé dětské nemocniční oddělení!

V sobotu 20. prosince 2014 vyvrcholila v obci Nučice sbírka pro onkologicky nemocné děti. A vyvrcholila skutečně důstojně – nádherným Adventním koncertem. Místní lidé dali dohromady úžasnou sbírku hraček, které postupně rozdělíme mezi nemocnice v Hradci Králové, Olomouci, Brně a Praze. Navíc obdržela Naděje pro Tebe příspěvek pro děti v celkové výši 8 000 Kč. Z takové částky dokážeme vykouzlit překvapení pro celé jedno dětské oddělení! Z celého srdce děkujeme.

A jak celý večer vypadal? To nám opět povypráví Květa Saturová, která měla tu čest zúčastnit se celé akce osobně:

„Do obecního domu v Nučicích jsem byla pozvána na vánoční trhy spojené s krásným vystoupením komorního smíšeného pěveckého sboru ROSA. Hned při vstupu do Lidového domu v Nučicích na mě dýchla vánoční a přátelská atmosféra. Celý dům voněl purpurou a na stolech byly rozloženy krásné ručně dělané výrobky. Byla jsem moc mile uvítána a hned potom jsem se měla podívat na hračky, které obec vybrala na podporu onkologicky nemocným dětem. Dostala jsem ze sebe pouhé – jeeeeeeee! Tolik krásných hraček mi zkrátka vyrazilo dech!  

V 17 hodin začal samotný program. Ve velkém sále zavládlo ticho a během chvíle se rozezněly nádherné písně pěveckého sboru. Vystoupení tu krásnou atmosféru ještě umocnilo. Pak jsem byla pozvána na podium já. Přizvala mě paní Zelenková (pozn. dáma, která se o celou akci pro Naději pro Tebe zasloužila) spolu s panem starostou Kubíkem. Dozvěděla jsem se, že přímo na místě se na dobrovolném vstupném vybralo 3 500 Kč. Nato si vzal slovo pan starosta a dodal, že obec tuto částku dorovná finančním darem na rovných 8 000 Kč! V tu chvíli se mi malém zastavilo srdce, nemohla jsem se ubránit dojetí. Moc ráda jsem na místě vysvětlila, o jak obrovskou pomoc se jedná – tato částka nám totiž vystačí na nákup věcí pro celé jedno nemocniční oddělení!

Touto cestou bych chtěla moc poděkovat paní Martině Zelenkové, která se sama za obec Nučice ozvala a nabídla pomocnou ruku. Velice si toho vážím. Veliké díky patří také panu starostovi Kubíkovi za poskytnutí finančního daru od obce. A nesmím zapomenout na všechny, kdo se podíleli realizaci toho krásného Adventního koncertu. Děkuji také všem, kdo přinesli hračky, a všem, kdo se sbírkou měli práci.  

Do Nučic jsem jela velmi unavená, jelikož za poslední dny toho bylo opravdu hodně. Odjížděla jsem však znovu nabitá a s krásným pocitem.  Jsem ohromně šťastná, že někdo takto pomáhá právě nám, tak malému nadačnímu fondu. V dnešním komerčním světě, kde dárci prahnou spíše po své reklamě, se to hned tak nevidí.  

Už teď se těším do Nučic zase, třeba příští rok, třeba i při úplně jiné příležitosti. Děkuji a na shledanou.“

 

         10863488_10202221879668473_1260633043_n  10859716_10202221879588471_788432032_n