Krásný nedělní večer, nezapomeňte, že zítra ve 20.00 hod. začínají naše charitativní aukce.
Máte doma něco, co byste nám mohli věnovat? Pokud ano, tak prosíme poslat fotky s popisem předmětu na náš nadační email : info@nadejeprotebe.cz.Sháníte vánoční dárky? Tak se honem přidejte do naší aukční skupiny, protože tam si určitě něco vyberete
: https://www.facebook.com/groups/charitativniaukceNadejeProTebe
Děkujeme a těšíme se na vás
Krásný nedělní podvečer.
Víme, že současná situace není vůbec jednoduchá. Plno z nás i vás řeší nejen zdravotní „coronavirové“ problémy, ale také existenční problémy. Přesto doufáme, že i letošní aukce budou úspěšné a že při nich třeba aspoň na chvilku přijdete na jiné myšlenky.Termín letošních aukcí se blíží. Začneme 16.11.2020.Proto prosíme všechny ty, kteří nám chtějí do aukcí věnovat nějaký předmět, věc, dárek, aby se ozvali na nadační email : info@nadejeprotebe.cz.Předem děkujeme a moc prosíme o sdílení.
Je moc těžké psát tuto zprávu, protože tohle by se stávat nemělo.Tairuška byla ta nejstatečnější holčička, kterou jsme znali. Bohužel před pěti dny převzala andělské poslání a svůj dlouholetý boj prohrála
.
Prosím věnujte této moc moc statečné holčičce tichou vzpomínku.
Tairušky rodina všem moc děkuje za podporu, kterou jste celé rodině dávali.
Románkův příběh nám napsala jeho maminka:
Románkovi bylo 7 let, když jsme zjistili, že je nemocný. Lékaři v Brně mu diagnostikovali rakovinu. Byl to pro nás velký šok a celý život se nám otočil vzhůru nohama. Romík musel rychle podstoupit biopsii, aby se určil typ nádoru. Bohužel diagnostikovali Burkittův lymfom v dutině břišní ve třetím stádiu. Romík musel ihned podstoupit první blok chemoterapie, jelikož nádor je agresivní a rychle roste.
Po prvním bloku, který jsme trávili v nemocnici, se ještě vše zkomplikovalo. Romík hned spadl do těžké febrilní neutropenie a posléze se mu ve střevě vytvořil ileus a střevo nebylo průchozí. Musel podstoupit náročnou operaci a a pro mě to byly tři nekonečné hodiny. Při operaci musela být část střeva odstraněna. Tím se náš pobyt v nemocnici prodloužil o pět týdnů. Románek musel být stabilizován, aby mohl podstoupil další blok chemoterapie.
Po dalším týdnu hospitalizace vypukl covid a vše se ještě víc zkomplikovalo. Já jsem byla neustále s Romíkem v nemocnici a táta zůstal doma a staral se o domácnost a dalšího sourozence. Z nařízení vlády, jsme se oba, díky našim profesím, ocitli ze dne na den bez práce a tudíž bez prostředků. Nebyla možnost návštěv a malému rodina moc chyběla. Přišel další blok chemoterapie. Své osmé narozeniny oslavil Romík bohužel v nemocnici.
Když trávíme čas mezi chemoterapiemi doma vše musí být sterilní, vydezinfikované a finančně náročné je i stravování.
Máme polovinu léčby za sebou. Většinu času trávíme v nemocnici. Dny strávené doma za měsíc, spočítáme na dvou rukou. Nejdůležitější pro nás je, aby se malý uzdravil a tu potvoru porazil.
Románkovi a jeho rodině můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 2505
Martinův příběh nám napsala jeho maminka Jana :
Martinovi je 15 let, má poruchu autistického spektra, poruchu pozornosti, obsedantně kompulzivní poruchu, je ekzematik a alergik, má oční vady. Když před rokem onemocněl velmi těžkou aplastickou anémií, myslela jsem si, že jsem ve špatném snu.
Vše začalo nevinně. Já jsem byla nachlazená a Martin dostal střevní potíže. Ty pak ustaly, ale nebyl evidentně ve své kůži, kašlal, byl oslabený, unavený, motala se mu hlava. Doktorka nás poslala na odběry, kde už nás pracovnice informovala, že výsledky jsou špatné, ať jdeme znovu k doktorce. No a když nám doktorka na plnou pusu řekla, že tak hrozné výsledky ještě neviděla a máme jet okamžitě do nemocnice, tak mi bylo strašně. Ani nevím, jak jsme se dostali do nemocnice. V nemocnici nás hned přijali na onkologii s podezřením na anémii nebo leukémii. Naivně jsem si myslela, že když to bude anémie, tak jen dostane nějaké železo a vše bude ok, ale aplastická anémie nemá s nedostatkem železa nic společného.
Prognóza Martinovo léčby byla dobrá, sice nebyl dárce na transplantaci, ale využila se imunosupresivní léčba. Doufali jsme všichni, že cca do půl roku by mohl být zdravý (co se týče aplastické anémie). Bohužel výsledky tomu chtěly jinak, sice nízké hodnoty neklesaly, ale ani nestoupaly. Z půl roku byl rok a jelikož se to nikam neposouvalo, výsledky stále stagnovaly, tak se lékaři rozhodli zvolit jinou léčbu. Pro Martina se našel vhodný dárce pro transplantaci, a přistoupilo se k této léčbě. Pro nás nastalo další překvapení, že se nemůžeme dál léčit v Brně, kde bydlíme, ale že transplantace se dělají v Praze a kontroly budou nadále probíhat také v Praze. Martin je na začátku této druhé léčby, nedávno byl propuštěn z nemocnice a nyní máme jezdit 2 x týdně do Prahy na kontrolu. K tomu spousta léků, žádný kolektiv po několik měsíců (i obyčejná viróza by mohla průběh léčby zkomplikovat či prodloužit), takže žádné cestování hromadnou dopravou, žádná zvířata, nízkobakteriální strava, sterilní prostředí. Musím ocenit Martina, jak je statečný a jak všechna vyšetření a léčbu zvládá. Zvládá to daleko lépe než já.
Vzhledem k Martinovo onemocnění jsem musela přerušit práci, což se u zaměstnavatele nesetkalo s pochopením, takže po dokončení Martinovo léčby mě čeká hledání nového zaměstnání. Díky tomu, že nemůžu chodit do práce, se nám snížily příjmy a naopak se nám bohužel zvýšily výdaje ( potraviny, léky, vitamíny, dezinfekce).
Na závěr to nejdůležitější – výsledky léčby Marti jsou pozitivní, tak doufáme, že se Marťovi bude i nadále dařit.
Martinovi můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 0909
Příběh třicetileté Romany nám napsala její maminka Soňa:
Romanka je maminkou osmileté Sophinky a pětiměsíčního Lukáška. Na děti je bohužel sama. Život s tatínkem dětí byl plný lhaní, rozchodů, odchodů. Romana stále věřila, že se přítel změní. Naposledy ho vzala na milost začátkem loňského roku, brzy poté otěhotněla a on ji v březnu definitivně opustil. Když se dozvěděla, že čeká chlapečka, tak byla ráda, protože v naší rodině se rodí samé holky. V červenci jsem vzala Sophinku na dovolenou do Egypta a Romana mi tam volala, že jí strašně bolí hlava a že se jí zhoršil zrak na levém oku. Když jsme se vrátily z dovolené, bolesti hlavy přetrvávaly a tak šla k lékaři. Tam jí bylo řečeno, že je to těhotenstvím a s okem si má zajet do nemocnice. Jenže bolesti byly ten den tak silné, že si nakonec volala pohotovost a tam jí řekli, ať si vezme analgetika. Ráno 18.8.2019 už to nevydržela a jela na pohotovost do nemocnice, kde začal kolotoč : vyšetření krve, RTG, neurologie, oční atd. Poté jí bylo řečeno, že jí hospitalizují. Dcera mi to hned volala, abych jí přivezla věci a odvezla k sobě Sophinku, což jsem samozřejmě udělala. Večer mi volala vyděšená, že jí lékaři sdělili, že má otok na mozku a že musí na císařský řez. Druhý den ráno absolvovala další vyšetření. Romana byla strašně nervózní, na levé oko téměř neviděla a do toho malý strašně kopal. Císařský řez bohužel kvůli otoku mozku hned dělat nemohli a tak se snažili vše „rozehnat“ infúzemi, po kterých se jí na jeden den ulevilo. 20.8.2019 byla na magnetické rezonanci a poté jí byla sdělena diagnóza – nádor za sítnicí levého oka. Bylo to strašné. Do toho začal malý strašně kopat a tak se lékaři i přes otok mozku, rozhodli pro ukončení těhotenství. 22.8.2019 byl proveden císařský řez. Malý se narodil v pořádku a Romanka byla převezena na JIP. Odpoledne jsme za ní jeli na návštěvu a Romana mi řekla, že volala příteli, aby přijel podepsat rodný list a on to odmítl. Tak jsem jí utěšovala, že i tak vše zvládneme a ona hlavně musí bojovat, protože tu má dvě krásné, zdravé děti.
Po třech týdnech jela na kontrolu na které jí bylo řečeno, že musí na operaci, která bude náročná a má si vybrat mezi Prahou a Berlínem. Nakonec je vše jinak. Romanka bude operována v FN Lochotín v Plzni, kde kvůli této operaci zakoupili přístroj, který bude při této OP potřeba. Bude jí operovat specialista z Německa, specialista z Litvy a tým lékařů z Plzně. Termín operace je 26.2.2020 a bude trvat 8 – 12 hodin. Jsem z toho zděšená, ale stále věříme, že to dobře dopadne, i když s největší pravděpodobností už na levé oko neuvidí.
Finanční situace Romanky je bohužel špatná. Žádost o přiznání otcovství a o přiznání alimentů je u soudu, ale je to běh na dlouhou trať. Proto jsem se rozhodla požádat o pomoc.
Romaně můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 1403
Rodina určitě uvítá i materiální pomoc :
Krásný předsilvestrovský večer. Máme tu ještě jedno poděkování. Před vánočními svátky jsme byli pozváni na vánoční besedu do společnosti Synergie Česká republika, kde nám byl zástupci firmy předán šek na 10.000,- Kč. Za finanční dar moc děkujeme❤️❤️.
Krásné odpoledne, rádi bychom poděkovali firmě BoschCZ, která nás před vánočními svátky pozvala na svou pobočku Robert Bosch odbytová a slavnostně nám předala šek na 100.000 Kč. Zaměstnanci firmy vybírali ze čtyř neziskových organizací a velmi si vážíme toho, že vybrali právě náš nadační fond. Z celého srdce děkujeme❤️.
KLIDNÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY A DO ROKU 2020 HLAVNĚ ZDRAVÍ PŘEJÍ Eva, Květa, Nikol, Pavla a Petra🥰🥰🥰
Krásný předvánoční večer. Víte, že na na naší aukční stránce běží poslední letošní aukce? A je naprosto skvělá!! Takže kdo ještě nedraží, šup tam, protože tahle aukce stojí za to 😉😍 : https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10159142931039428&set=gm.2478023162326305&type=3&theater&ifg=1
Krásný večer, tento týden proběhlo předání dárků od společnosti Tesco Česko, konkrétně hypermarketu Letňany, který pro náš nadační fond připravil vánoční strom přání. Dárky na transplantační jednotce v Motole předávaly zástupkyně společnosti Tesco paní Peterková a paní Rosiaková. Zároveň jsme pod stromečkem nechali dárky pro děti z nadačního fondu, které pojedou tento týden do Motola na kontrolu a pro dárečky si zajdou :-). Zbytek dárků jsme zabalili a poslali, aby měly děti pod stromkem překvapení.
Ještě jedou děkujeme společnosti Tesco Česko, za skvělou akci, kterou pro náš nadační fond uspořádala❤️.
Společnost Tesco Tesco Česko , konkrétně hypermarket v Letňanech, pro naše děti a děti z dětské onkologie v Motole ( transplantační jednotky), udělal vánoční strom přání. Na stromku jsou kartičky se jmény dětí a z druhé strany kartičky je napsáno, co by si kdo přál ❤️.
Stromek je veřejně přístupný, takže splnit přání může každý, kdo zajede do letňanského Tesca a tam už si jen vybere kartičku a dáreček zakoupí 😉.
V sobotu jsme pořádali opět Den pro maminky nemocných dětí a personál transplantační jednotky ve FN Motol.
Tentokrát v plné polní :-).
Takže bylo kadeřnictví, kde se radikálně zkracovaly vlasy😉, pedikúra a manikúra a také masáže.
Na závěr dostaly maminky malý dárek ( něco pro štěstí a něco na chuť😋).
Všichni si to užili a den utekl jako voda.
Dobré odpoledne, naše charitativní aukce už jsou v plném proudu, tak se nezapomeňte připojit a přispět tím na dobrou věc.
Odkaz na skupinu : https://www.facebook.com/groups/charitativniaukceNadejeProTebe/
Krásné dopoledne, už se nám to blíží, za pár dní to vypukne. Těšíte se? My ano❤️❤️.
Charitativní aukce začínají 18.11.2019 ve 20.00 hod. na : https://www.facebook.com/groups/charitativniaukceNadejeProTebe/.
Stále prosíme o sdílení a přizvání dalších známých a kamarádů do naší skupiny. Ať už přijdou věnovat nějaký předmět do aukce, nebo přijdou dražit, určitě budou vítáni.
A nezapomeňte, že každá koruna pomáhá👍👍.
Je strašně těžké psát takové zprávy, protože tohle by se stávat nemělo.
Nedávno jsme vás prosili o podporu, energii a myšlenky na Tobiáška.
Tobiášek bohužel po několikaletém náročném a statečném boji tento boj prohrál a včera večer nás opustil❤️😰.
Prosím věnujte tomuhle úžasnému klukovi tichou vzpomínku❤️. Děkujeme.
Rodina všem moc děkuje za veškerou podporu, kterou jste Tobíkovi a celé rodině dávali.
Rodinu budeme do konce letošního roku nadále podporovat❤️.
Krásný podvečer, máme pro vás aktualitu – v listopadu budeme pořádat naše tradiční předvánoční aukce. Kdo se chce přidat, tak zde je odkaz na skupinu : https://www.facebook.com/groups/charitativniaukceNadejeProTebe/
Všechny příznivce prosíme o sdílení. Děkujeme a moc se těšíme 😍❤️😍.
Nadační fond Naděje pro Tebe se rozhodl ke dni 11.10.2019, ukončit podporu Patricie a její rodiny, a to na základě zjištěných skutečností, které nám zákon neumožňuje zveřejnit.
Náš nadační fond Naděje pro Tebe je dobře fungující neziskovou organizací, která je založená na důvěře dárců a proto jejich důvěru nechceme zklamat.
Jednoznačně v našem zájmu není, záměrně zadržovat finanční prostředky, a to již v takto závažné situaci, ve které se bezesporu rodina Patricie ocitla. Finanční dary, které byly připsány pod v.s. 0811 ( případně 811) do 9.10.2019, budou samozřejmě k dispozici rodině Patricie. Z těchto finančních prostředků jim budou, jako dosud, hrazeny potřebné výdaje (nákupy, uhrazení nájemného, pojištění apod.) Vše on-line převodem.
Finanční dary, které byly připsány od 10.10.2019 pod v.s. 0811 ( případně 811), budou vráceny zpět dárcům. Touto cestou oslovujeme všechny dárce, kteří od 10.10.2019 poslali finanční dar pod. v.s.0811( případně 811), aby do 31.10.2019 napsali žádost o vrácení daru na náš nadační e-mail: info@nadejeprotebe.cz. Do žádosti prosím napište své jméno, částku, kterou jste přispěli a text: „žádám o vrácení daru“. V případě, že v daném termínu žádost nedostaneme, budou darované finance použity v souladu se statutem nadačního fondu, tzn., pro další rodiny, které máme pod nadačním fondem.
Celá situace je nám velice nepříjemná, ale jinak jsme na nastalou situaci nemohli reagovat.
Za nadační fond Naděje pro Tebe
Květa Saturová Frolíková
Zakladatelka NF a předsedkyně správní rady
Příběh nám napsala Barušky maminka :
Jsme pětičlenná rodina. Naší nejmladší holčičce Barušce jsou tři roky. Má ještě sestru Elišku 13 let a brášku Míšu 10 let.
Do června letošního roku byla Baruška normální zdravá holčička. V červu dostala teplotu, měla ji pár dní. Navštívili jsme lékaře, který jí prohlédl a nic zvláštního neviděl. Kontrola dle potřeby. Chvilku to bylo lepší, ale teploty se vrátily a udělaly se jí bouličky pod bradou-zvětšené uzlinky. Protože byla sobota, tak jsme jeli na pohotovost. Doktorka řekla, že to bude viróza a předepsala nám léky na teplotu a podle potřeby, že máme jít k našemu lékaři. Teploty neustávaly, tak jsme zase šli k našemu lékaři. Vypadalo to na angínu, ale krk měla dobrý. „to bude viróza, do týdne to přejde“ říká doktor, ale mně se to nezdálo. Tak aspoň zkontroloval moč a ta byla v pořádku. Řekl nám, ať přijdeme za další dva dny na krev. Baruška byla docela bledá, unavená, bez nálady a chuti k jídlu. Za dva dny se odebrala krev, my mezitím jeli domů čekat na výsledky. Do dvou hodin volá doktor „je to nějaké špatné, sbalte si věci do nemocnice, dostane krev atd..“. Docela ve mě hrklo. Sbalili jsme se a jeli do nemocnice. Tam jí pár doktorů prohlédlo, koukali do papírů a říkali “ to bude něco ošklivého, pošleme vás do specializované nemocnice do Ústí“. Strašně jsem se vyděsila a nevěděla co si o tom myslet. Jeli jsme domů sbalit se trochu víc a sdělit doma co nám řekli v nemocnici.
21.6. v sedm večer jsme dorazili do nemocnice v Ústí nad Labem. Po příjmu za mnou přišel doktor s tím, že si myslí co to je a hned v pondělí se udělá odběr kostní dřeně. Víkend byl plný strachu a nejistoty, jestli to je ta mrcha co mi naznačil. Bylo pondělí, zákrok měla Baruška na 8h ráno a do 15h jsme měli čekat na výsledky. Bohužel byly takové, jaké jsme slyšet nechtěli – AKUTNÍ LYMFOBLASTICKÁ LEUKÉMIE.
Všechny nás to položilo. Najednou se člověku zhroutí svět. PROČ? Vždyť byla tak veselá, hodná holčička. PROČ ONA? Honilo se nám hlavou všechno možný. Že je to zlý sen a my se probudíme a bude to dobrý apod. Začal koloběh různých vyšetření, bylo to pro nás náročné. Byla jsem s malou v nemocnici a všemu přihlížela a raději bych to vzala na sebe. Po práškách byla protivná, náladová až zlá. Během chvíle se její chování úplně otočilo.
Chemoterapie zvládá celkem dobře, až teď na poslední dávku, to zvracela. Dvakrát se stalo, že se léčba musela posunout, kvůli nedostačujícím výsledkům krve. Vlivem chemoterapie přišla o vlásky, ale bere to statečně. Vlastně líp, než my všichni.
Barušku poprvé pustily domů po 54 dnech hospitalizace. Byla moc ráda. Doma jsme jí museli předělat celý pokoj – vymalovat, vše vyměnit a uklidit. Nyní jen dojíždíme na chemoterapie a potřebné infuze.
Je to dost náročné a vyčerpávající, samé cestování do nemocnice a zpět, vše stále desinfikovat a do toho normální běžné úkony. Začala škola, tak se staršími úkoly atd. Máme před sebou asi půl roku intenzivní léčby a poté rok a půl udržovací léčby. Doufáme, že vše dopadne dobře a tu mrchu porazíme a už se nevrátí!
Barušce můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 1807
Na letošní začátek školního roku jsme spolu se zástupci společnosti Tesco a spolku Donor připravili pro děti, které jsou hospitalizované na transplantační jednotce, hematologii a onkologii, balíčky se školními potřebami a také s drobnostmi pro radost.
V pondělí 2.9.2019 ráno jsme se se zástupci společnosti Tesco a spolku Donor sešli na transplantační jednotce a během dne jsme navštívili všechny hospitalizované děti. Dětem, které jsou ve sterilním režimu , za nás předali dárky jejich maminky. Všechny děti, školáci i neškoláci, měly z dárečků velkou radost. Děti, které šly do školy poprvé, nebo už do školy chodí, se těšily na to, až je navštíví nemocniční paní učitelka a budou se moct začít učit :-).
Tímto ještě jednou moc děkujeme společnosti Tesco HM Letňany a jejich paní ředitelce Evě Peterkové za velkorysý dar.
Tomáškův dlouhý příběh nám napsal jeho tatínek :
Tento příběh píši jako tatínek čtyřletého syna Tomáška. Píši ho já, protože jsem ten, kdo je od samého začátku se synem hospitalizovaný v nemocnicích, neboť máme doma další dva syny, šestiletého Olinka a dvouletého Jiříka, se kterými zůstala doma manželka. Ne, že bych to doma nezvládl, ale Tomášek je na mě hodně fixovaný a prostě si mě pro pobyt v nemocnici vybral.
V listopadu 2017 se Tomáškovi bez zjevné příčiny začaly tvořit po celém těle modřiny. Vzali jsme ho k naší dětské lékařce, která mu odebrala krev a okamžitě nás varovala, že takováto tvorba modřin bývá v souvislosti se závažnými onemocněními krvetvorby. To jsme stále ještě doufali, že máme prostě jen živější dítě a že modřiny jsou důsledkem hraní. Bohužel ještě stejný den odpoledne lékařka volala s výsledky a sdělila nám, že hodnota trombocytů je na šestnácti tisících, kdy normální stav se pohybuje mezi sto padesáti až tři sta tisíci. Okamžitě jsme se měli sbalit a vyrazit se synem do nemocnice v Sokolově. To jsme samozřejmě také udělali. O těchto čtyřech dnech pobytu se nebudu zbytečně rozepisovat, protože v celém Karlovarském kraji nemáme jedinou dětskou hematoonkologii. Lékaři, kteří se tvářili jak jsou nad věcí, byli sami bezradní. Po třech dnech, kdy jsem neustále slyšel: „volali jsme do Plzně, konzultovali jsme s Plzní, Plzeň říkala a tak podobně“, udělali nejlepší věc co mohli – poslali nás na dětskou hematoonkologii do Plzně.
Zde byla Tomáškovi během pár dní diagnostikována trombocytopenie, která byla způsobena Evansovým syndromem. Medikaci žádnou nedostal, neboť se toto onemocnění může samo vyléčit a tak se i v našem případě stalo. Byli jsme propuštěni domů a s častými kontrolami v nemocnici v Plzni se během tří měsíců stalo z Tomáška opět zdravé dítě s normální hodnotou trombocytů. Kontroly se postupně prodlužovaly, takže jsme jezdili nakonec už jen jednou za měsíc a byli jsme všichni rádi, že je vše za námi.
Až do října 2018, kdy jsme jeli na další běžnou kontrolu s tím, že vše bude v pořádku. Člověk si ani nic jiného nepřipouští. Když tu náhle přišla studená sprcha. Destičky byly na padesáti tisících a ostatní hodnoty v krevním obrazu začaly také klesat. Při další kontrole byly destičky na dvou tisících a okamžitě bylo rozhodnuto o hospitalizaci. Následoval kolotoč vyšetření a hledání příčiny toho, proč jsou výsledky tak špatné. Během celé této anabáze hodnoty stále klesaly. Trombocyty spadly až na nulu a ostatní složky krevního obrazu padaly také. Střídali jsme pobyt v nemocnici s krátkými návštěvami domova.
Postupně jsme se propracovali až k odběru kostní dřeně, který ukázal, že v kostní dřeni chybí buňky, které by tam měly být. Ale zase to vypadalo, že tam jsou navíc buňky, které tam nepatří, což by ukazovalo na nádor někde v těle. To se nakonec naštěstí nepotvrdilo, ale člověku taková informace na psychickém stavu zrovna dvakrát nepřidá. Po nějaké době následoval další odběr kostní dřeně a trepanobiopsie, což je odběr a následný rozbor malého kousku kosti. Všechna tato vyšetření se provádějí v anestezii. Po všech vyšetřeních byla konečně stanovena diagnóza – aplastická anemie, neboli selhání kostní dřeně, kdy kostní dřeň v těle přestane pracovat a vyloženě odumře. Na tuto diagnózu sice existuje léčba, ale není moc účinná, takže pokud se v registrech dárců kostní dřeně nalezne dárce, tak se jde okamžitě cestou transplantace kostní dřeně.
Z Plzně jsme byli následně předáni do Prahy do nemocnice v Motole, kde provádějí transplantace kostní dřeně u dětí. Celá rodina jsme podstoupili odběr krve, zda by byl někdo z nás pro Tomáška vhodným dárcem, ale výsledky byly bohužel negativní. Začal se tedy hledat dárce v registrech a tehdy se na nás usmálo štěstí, protože pro Tomáška byla shoda u čtyř lidí, kteří mu mohli dřeň darovat. Nakonec byla vybrána devětadvacetiletá slečna z Polska, kdy počet shodných znaků, které se zkoumají, byl dvanáct z dvanácti a byla shodná i krevní skupina. Prostě dokonalá shoda.
Během února jsme byli hospitalizováni v nemocnici v Motole na předtransplantačních vyšetřeních, kdy Tomáška proklepli od hlavy k patě. Byl proveden další odběr kostní dřeně, který jen potvrdil diagnózu. Z předchozí léčby kortikoidy měl Tomášek zkažené zuby, takže mu museli vytrhnout devět zubů, aby při transplantaci nedostal infekci. Ale vše jsme přečkali a na konci února jsme spolu nastoupili na transplantační jednotku.
Na transplantační jednotce jsme podstoupili nejprve několikadenní předtransplantační přípravu, kdy Tomášek dostával chemoterapii, aby se vyhubily poslední zbytky staré kostní dřeně. Dne 4. 3. 2019 byl v Krakově v Polsku proveden odběr kostní dřeně od dárkyně a 5. 3. 2019 ráno byl uskutečněn převoz k nám do Prahy. Stejný den v odpoledních hodinách nám sestřička s paní doktorkou přinesly pytlíček s darovanou kostní dření a jako transfuzi ji pustili Tomáškovi do krevního oběhu.
Během šesti týdnů co jsme tam leželi, jsme si prožili hodně ošklivého, ale naopak i hodně hezkého. Hezkého hlavně díky skvělému a obětavému personálu. Ať už je to na odděleních hematoonkologie, na transplantační jednotce nebo na ambulancích, všude jsou tam neuvěřitelně příjemní lidé. Všichni se snaží udělat pro pacienta maximum, co jim síly stačí a za to bych jim chtěl tímto moc, moc, moc poděkovat.
Další na koho vzpomínám, jsou ostatní rodiče, kteří tam byli buď na vedlejších pokojích a nebo na dalších odděleních a prožívali více méně to samé co já. Všem přeji ať dojdou šťastného konce a hlavně hodně zdraví jejich dětem.
Obávám se, že psát o všem co jsme prožili na transplantační jednotce by vydalo na celou knihu. A tu vydám třeba někdy do budoucna. Nyní je Tomášek cca půl roku od transplantace a jde vidět jaké dělá pokroky. Jezdíme spolu neustále na kontroly a vypadá to, že máme nakročeno k naprostému uzdravení. Teď hlavně Tomáška chráníme před jakoukoliv infekcí, protože nesmí nikde nic chytit.
Tomáškovi můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 2002
Krásné zářijové dopoledne. Prázdniny a letní pohodové dny jsou za námi. My jsme přes prázdniny nelenili a tak se v nadačním fondu stále něco dělo a děje. Přinášíme vám souhrn událostí letních měsíců :
Na podzim chytáme oblíbené charitativní aukce a také další akce pro hospitalizované děti.
Tairušky dlouhý příběh nám napsala její maminka Jana :
Taira urazila na své pouti za uzdravením již úctyhodný kus cesty, veliký a náročný úsek má však stále ještě před sebou.
Taiřin příběh se začal odehrávat, když jí bylo pouhých devatenáct měsíců. Doposud živá a aktivní holčička začala být náhle apatická a zvracela. Magnetická rezonance odhalila nádor mozku, konkrétně anaplastický ependymom. Na nic se nečekalo, Tairu převezli do motolské nemocnice, kde podstoupila svou první operaci. Po zákroku byla sice hodně unavená, ospalá, musela se znovu učit chodit, ale velmi rychle se dala do pořádku a mohla nastoupit do Protonového centra, kde ji čekalo během šesti týdnů 30 dávek ozařování. Vše vypadalo nadějně a Taira si mohla začít užívat dětských radovánek. Ovšem ne na dlouho.
Šestnáct měsíců po léčbě se při kontrolním vyšetření zjistilo, že je nádor zpět. Následovalo další kolo – druhá operace, dalších 30 dávek protonového záření během šesti týdnů. Tady se již začaly projevovat negativní následky léčby – Taira bude vlivem poškození mozkového kmene trpět doživotní inkontinencí a nestabilitou.
Po protonovém záření následovala chemoterapie, na kterou Taira dojížděla pouze ambulantně a vše zvládala s neuvěřitelnou lehkostí, energií a optimismem. Aby ale vše nešlo až tak hladce, Taira se v ordinaci praktického lékaře nakazila neštovicemi a léčba musela být na čas přerušena. O tři měsíce později byla hospitalizována na pediatrii s podezřením na selhání ledvin a jater následkem adenovirů a agresivní střevní bakteriální infekcí, jež vyžaduje okamžitou izolaci a nasazení antibiotik, která Taira užívala nepřetržitě po dobu třinácti měsíců. Infekce bohužel nechce dát pokoj, opakovaně se vrací, nutí rodinu žít v přísně sterilním prostředí a komplikuje další léčbu, která ještě navíc způsobuje Táje kožní infekci.
Ač je to k nevíře, začátkem roku 2017 prokázala kontrola na magnetické rezonanci nové ložisko a malá Tája šla na svou třetí operaci. Tentokrát lékaři byli razantnější a snažili se vzít raději více než méně. Taira byla po operaci opět unavená, nemluvná a apatická, až se všichni blízcí začali bát. Ale ona opět statečně zabojovala a pomalu, ale jistě se vrátila do stavu aktivní a veselé dívenky. Tairu čekalo ještě osmnáct měsíců ambulantních chemoterapií.
Bohužel po deseti měsících přišly další komplikace. Onemocněla chřipkou B a k tomu se přidala clostridie, která opět zatížila orgány natolik, že se musela léčba zastavit.
Noční můra přišla za další dva měsíce. Magnetická rezonance prokázala čtyři ložiska. A přišel šok – lékaři z Prahy nám oznámili konec léčby. Nicméně jsme našli naději v Brně, kde nás vstřícně přijali a Tája se tam od července 2018 léčí dál.
Nastoupila do předškolního vzdělávání, kam dochází s moc hodnou asistentkou, jak jen to je možné. Taira je ve školce tak neuvěřitelně šťastná a šíleně snaživá. Určitě se jí takto podaří dohnat všechno to o co je ve vývoji pozadu.
Na podzim se stav Tairy se opět výrazně zhoršil. Ztrácela stabilitu, také měla častější problémy se zrakem. Lékaři se proto rozhodli vyoperovat dvě největší ložiska. Když však tkáň poslali na histologii, objevili něco, s čím se ještě nesetkali. Jde o unikátní mutaci. Taiře v mozku zůstala celkem tři ložiska.
Nyní podstupuje protokol na 58 týdnu. Magnetická rezonance na konci ledna 2019 nedopadla moc dobře. Co vyoperovali je zpět o velikosti 1,5x11cm a k tomu dalších mnoho ložisek po celé hlavičce.
Nicméně se nevzdáváme a bojujeme dál.
Taira s maminkou a mladším bráškou akutně řeší bydlení, protože dostali výpověď ve stávajícím bytě. Momentálně bydlí v jednom pokoji u prarodičů, což je velmi komplikované. Taira potřebuje nízkobakteriální prostředí s vyloučením všech infektů, což při spaní dvou dětí v pokoji a nemožnosti vytvořit Taiře separaci je momentálně nemožné. Proto rodina shání finance na bydlení, aby Taira měla soukromí a dostatek odpočinku na léčbu, kterou má ještě na 2,5 roku.
Tairušce můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 1311
Dobré odpoledne, včera jsme přebírali plné auto materiální sbírky od Veronika Horáková, která celou akci zorganizovala, za což jí patří velké poděkování❤️❤️❤️. Poděkování patří i všem jejím známým a přátelům, kteří tu ohromnou hromadu hraček, plyšáku, her, pastelek, sešitů, omalovánek a dalších věcí darovali ❤️❤️❤️. Bylo toho opravdu plné auto a Verča musela cestou zpět držet na klíně medvěda🐻🐻, který se tam jinak nevešel :-). Věci budou postupně darovány mezi „naše“ dětičky a také do nemocnic😉.
Patričky příběh nám poslala její maminka Andrea
Patrička byla zdravá, upovídaná, kudrnatá holčička, která milovala všechny a všechno. V dubnu 2017 byla hospitalizována na JIP pro rotavirovou infekci a zápal plic. V nemocnici jsme strávili tři týdny. Rok na to měla meningokokovou infekci. Od té doby začala málo jíst, moc nerostla, nebyla to ona. Od ledna 2019 byla hrozně unavená, vzteklá, protivná a často nemocná. Její paní doktorka nám stále říkala, že to nic není, že je to nachlazení. V březnu se jí začaly bezdůvodně dělat modřinky po těle. Začala jsem to řešit, ale dle doktorky to stále nic nebylo (moč ani krev jí nevzala). 24.5.2019 se jí udělaly petechie, které se rozšiřovaly.
27.5.2019 jsme navštívily opět paní doktorku s tím, ať nás pošle do nemocnice. Šli jsme na DKFNHK, kde jí vzali krev a 3 hodiny jsme čekali na výsledky. Poté si nás paní doktorka zavolala a řekla, že má Páťa změny v krevním obraze a že si jí tam nechají.
Další den ráno šla Patrička na operační sál, aby jí udělali sternální punkci. Odpoledne si nás zavolal pan doktor do společenské místnosti. Byla tam i staniční sestra a psycholog a já věděla, že je zle.
Byla nám sdělena diagnóza : AKUTNí LYMFOBLASTICKÁ LEUKÉMIE. Mě to v tu chvíli položilo! Manžel musel okamžitě skončit v práci, protože máme další dvě holčičky (Natálku 2014 a Valerinku 2017) a nemáme nikoho, kdo by mohl s tou nejmladší zůstat doma. Pro naši rodinu je to šok, nejen kvůli Páti diagnóze, ale také kvůli tomu, že nevíme, jak řešit nastalou finanční situaci.
Páťa je na začátku léčby a začíná se povahově měnit. Z naší hodné holčičky se díky lékům a chemoterapii, stává človíček plný zlosti a nenávisti k světu. A také se z naší kudrnaté krásky stala plešatá princezna.
Léčba bude dlouhá a náročná a my doufáme a denně se modlíme, aby to zvládla.
Příběh dvanáctiletého Adama nám sepsala jeho maminka :
Můj syn Adam byl zdravý a šikovný kluk, který se zajímal o parkour, workout, zdravou výživu a spoustu jiných věcí ohledně sportu. Na podzim 2018 se u Ady začaly projevovat bolesti kloubů, zad, zvýšené teploty, únava, pak vysoké CRP a neustále bral antibiotika-u paní doktorky jsme byli téměř každý týden . Teprve 11. ledna 2019 mi Ada řekl, že asi ví co má za zánět a ukázal mi zvětšené varle. Hned druhý den-v sobotu 12.ledna jsme jeli do dětské nemocnice v Brně a nastal rychlý sled událostí – hospitalizace na onkologii, další den operace a ihned chemoterapie. Byl to obrovský šok. Nádor byl velmi agresivní, metastázy v plicích a bříšku. Paní docentka nám řekla, že je moc dobře, že jsme nečekali déle. Klinické stadium 4. Léčba je velmi náročná. Se synem jsem okamžitě zůstala doma a takřka bez příjmů.
Adam absolvoval prvních 6 cyklů chemoterapie na bázi Cisplatiny a dalších 3 složek.Právě jsme hospitalizovaní s neutropenií na JIP a čekáme na výsledky PET CT, které ukáže, jak dlouhá cesta je ještě před námi. Ada statečně bojuje a vím, že tak, jako zvládnul ještě v listopadu 2018 – kdy jsme o nemoci nevěděli-uběhnout Predator Race Brno, zvládne všechno a doběhneme do úplného uzdravení. Jen nevíme, jak ta cesta bude dlouhá.
V nejbližších týdnech nás čeká ještě stěhování. Dlouhou dobu jsme bydleli u tatínka mé kamarádky v bytě v RD. Jeho vnučka se nyní vdává a potřebuje během července uvolnit byt (což je pochopitelné), nicméně pro nás nyní velmi náročné organizačně i finančně. Většina financí jde nyní na hygienické zajištění a nízkobakteriální stravovací režim.
Upřimně svého syna obdivuji za to, jak je statečný, šikovný (sice puberta je puberta:-)) a úžasný kluk!
Adamovi můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 0609
Tento příběh nám napsala sama Lenka :
Jsem Lenka, máma 4 dětí. Když mi bylo 6 let a mojí sestře 9 let, umřela nám
(v pouhých 28 letech ) maminka . Bohužel jsem se ve svých 35 letech dozvěděla, že jsem zdědila mutaci genu BRCa 2 a i přes všechny preventivní prohlídky a preventivní operace v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, jsem v roce 2013 onemocněla a zahájila léčbu chemoterapií a hormonální terapií pro metastatický karcinom prsu. Celých 6 let jsme léčbu zvládali jak psychicky tak finančně.
Nyní se mi nemoc po 6 letech vrátila a já i celá moje rodina jsme znovu připraveni bojovat. Lék, který je dle mojí onkoložky a dle studií nejlepší volbou, bohužel není v mém případě hrazen z VZP. Konkrétně jde o lék Ibrance a měsíčně částku 38.000,- Kč Léčbu jsem zahájila, ale momentálně nás natolik finančně vyčerpává, že jsme se rozhodli obrátit s prosbou o pomoc na vás – dárce. Případné peníze, které by se na účtu sešly, budou jen a výhradně použity na tento lék. V případě změny léčby nebo jejího ukončení, se zavazujeme přebytky zaslat na pomoc pro jiné onkologicky nemocné, konkrétně z nadačního fondu Naděje pro Tebe . Rozhodla jsem se, že stojí za to bojovat, protože nechci, aby moje dvojčata vyrůstala bez maminky, jako já a sestra. Všem dárcům předem moc děkuji.
Lence můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 1973
Natálky příběh nám napsal její tatínek, který s ní strávil několik měsíců v nemocnici. Nejdříve na transplantační jednotce a poté na dětském hematoonkologickém oddělení v Motole.
Natálka se narodila v roce 2008 a už od půl roku svého života se potýká s chronickým neprospíváním s častými průjmy, celkovým zhoršením imunitního systému (náchylnost na různé infekce) a také zpomalením růstu. Po všech vyšetření byla zjištěna mutace genu CTLA4 a potravinové alergie na lepek, laktózu, vaječný bílek.
V roce 2018, kdy nemoc začala postihovat klouby, byla nasazena bioléčba a jedinou možností na uzdravení bylo podstoupení transplantace kostní dřeně. Natálka transplantaci podstoupila v únoru 2019 a od minulého týdne se konečně zotavuje v domácím prostředí. Nicméně dodržení nízkobakteriální, bezlepkové a bezlaktózové stravy a udržování chodu domácnosti, kterou sdílí se svou 11 měsíční sestřičkou, v téměř sterilní čistotě, je náročné jak časově, tak finančně.
Vzhledem k tomu, že tatínek byl s Natálkou celou dobu v nemocnici ( maminka byla doma s miminkem) a nyní s ní musí dojíždět na pravidelné kontroly, příjmy rodiny jsou minimální. Proto rodině pomůže jakákoliv finanční podpora. A jak všichni víte – každá koruna se počítá.
Natálce můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. V příštích dnech se také s Natálky rodinou domluvíme, jakou konkrétní materiální pomoc by potřebovali a poté vše zveřejníme. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 2511
Příběh Nikolky nám napsala její maminka.
Čtyřletá Nikolka před rokem při hraní upadla. Po pádu jí začala bolet nožička a lehce pokulhávala. Maminka to cca týden neřešila, protože to byl běžný dětský pád. Po týdnu se to nelepšilo a tak šla maminka s Nikolkou k lékaři. Nikolka byla poslána na RTG, po kterém jim lékařka sdělila, že je v kosti buď zánět nebo nádor. Nikolka byla objednána na magnetickou rezonanci, kde se bohužel potvrdil nádor stehenní kosti. Nikolka byla hned přijata do Motola na dětskou onkologii, kde se začalo s léčbou. Nejdříve podstoupila několik cyklů chemoterapie a na Nikolčiny narozeniny byla operována. Nožička naštěstí nemusela být amputována. Po operaci proběhly další cykly chemoterapie. Nyní je Nikolka čerstvě po transplantaci kostní dřeně.
Nikolka má doma ještě tři starší sourozence, kteří se těší, až bude moct jejich malá sestřička konečně domů.
Rodina nepožaduje založení sbírkového účtu, ale velmi by uvítala materiální pomoc.
Seznam materiální pomoci :
V případě zájmu o materiální pomoc prosíme o email, případně se ozvěte do SZ na Facebook.
Předem děkujeme.
Od tohoto týdne máme v obchodě firmy cyklo-makon umístěnu sbírkovou kasičku💰💰💰. Každý kdo zde nakoupí, ale i každý, kdo půjde třeba jen okolo, má možnost přispět jakoukoliv částkou, buď přímo do kasičky a nebo přes QR kód, který je i na letácích.
Firmě cyklo-makon moc děkujeme😍😍😍 a všechny, kteří jsou ze Sokolovska, prosíme o sdílení. Děkujeme.
Každému, kdo uvažuje u koupi kola, případně cyklo doplňků, obchod doporučujeme. Majitel je velmi příjemný a hlavně zkušený profesionál 😉.
Paní Petra do svých 38let žila jako bezstarostná a optimistická žena. Měla přítele, svou domácnost, práci, která jí bavila. Jediné, co jí ke štěstí ještě chybělo, bylo vytoužené miminko.
V roce 2014 si Petra nahmatal bulku na prsu, když bulka nemizela, Petra se vydala k lékaři, kde byla rychle vyřčena diagnóza – karcinom prsu + včetně zasažení uzlin. Léčba začala okamžitě – chemoterapie, operace a nakonec ozařování. Tento boj trval cca 3 roky a Petra si nepřipouštěla, že by měla prohrát. Svou budoucnost viděla pozitivně, chtěla pracovat v zahraničí. Jediné čeho se vzdala, byl sen o tom, že se stane maminkou.
V roce 2018, kdy byl její stav stabilizovaný, se po dohodě s lékaři rozhodla, že se svým přítelem odcestují do Dánska, kde začnou nový život. Sen trval pouze 3 měsíce. Petra si opět nahmatala bulku a její návrat do Čech na sebe nenechal dlouho čekat. První její kroky mířily rovnou do nemocnice. Rakovina se vrátila a s ještě větší intenzitou. Petře se v tu chvíli zhroutil svět. Verdikt lékařů zněl jasně. Okamžitě musíte podstoupit mastektomii prsu, nebo se nedožijete ledna 2019. Přítel jí opustil se slovy „ já už na to nemám“ a Petra na to neměla též. Už nechtěla další chemo, operace a bolest s léčbou spočívající.
Zázraky se ale dějí i v případě Petry. Po vyšetření se zjistilo, že je ve 2.měsíci těhotenství. V tu chvíli Petru nezastavilo už nic. Oblékla brnění a šla do boje ne jen s nemocí, ale i s existenčními potížemi. V prosinci 2018 podstoupila mastektomii prsu. Po operaci jí byl snížen invalidní důchod ze 3. stupně na 1. stupeň! Tj. z 11000,-Kč měsíčně na 5500,- Kč. Přítel jí řekl, ať se ze společného bytu vystěhuje a bylo mu jedno, co bude s ní i jejich nenarozeným dítětem. Petra to nevzdala, našla si dočasné ubytování v azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v tísni. Znovu začala stavět svůj život na nových základech. S pomocí azylového domu, který vyhlásil sbírku, se Petře podařilo sehnat peníze na kauci na byt a potřebné vybavení. Nyní se Petra již zabydluje v novém bytě a těší se na vytouženého chlapečka, který se jí v červnu narodí. Petra ví, že to nebude lehké, péče o miminko, léčba, která teď probíhat nemůže, ale nevzdává se a jde za svým snem, snem být šťastnou mámou.
Petře můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. V příštích dnech se s Petrou domluvíme, zda by využila i případné materiální pomoci v podobě věcí pro miminko, postýlky apod. a poté vše zveřejníme. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 7853
Matějův příběh nám poslala jeho maminka :
Matěj se narodil v roce 2008 a už v té době jsem věděla, že Matýsek dostal do života těžký úkol – bojovat se svojí vrozenou nemocí, neurofibromatozou, která způsobuje tvorbu mnohočetných nádorů na těle i uvnitř. Malému Matějovi se nemoc naplno projevila v jeho 8 letech, kdy už jsme byli bez tatínka, který zemřel na stejnou chorobu v roce 2016.
Tato nemoc obnáší velmi náročnou a neustálou péči a zatím jediným možným řešením jsou operace, které Matýsek musí podstoupit vždy, když se objeví další nádor, který se zvětšuje, prorůstá do okolních tkání a působí další zdravotní potíže. K tomu je potřeba podávat léky na tlumení vedlejších příznaků a silných bolestí, které Matýsek stále má.
Nevíme co bude dál, ale snažíme se užívat každého dne a věříme že se snad stane zázrak a najde se lék. Je to těžký boj a stojí nás to spousty sil, ale stále doufáme, že bude lépe.
Rodině můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Rodina též uvítá materiální pomoc v podobě oblečení ve velikosti 134/140 a bot vel. 33. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 1801
Přejeme vám příjemný začátek nového týdne, máme pár novinek :
– Mike je momentálně v nemocnici a dokončuje první protokol chemoterapií. poté si na 14 dní oddychne doma a pojede na druhý protokol. maminka říkala, že Mike je strašně statečný ( což všechny dětičky) a chemoterapii snáší celkem dobře
– Dominik je také na pár dní doma a v pondělí nastupuju na další blok chemoterapií, tak mu držte palce, ať je to tentokrát bez komplikací❤️
– Tobiáškovo maminka nám napsala : „výsledky v Brně nám dopadli dobře. Léčba zabírá. Není úplně čistý ještě tam je pár malých uzlin. Jedna byla zničená a ty útvary na játrech jsou už taky pryč. Sice je to ještě běh na dlouhou trať a člověk ví, že ze dne na den se to může zhoršit, ale jsme rádi že nemá nikde nic nového a že to neroste. Za týden se plánuje separace kmenových buněk na tu novou léčbu. Jinak ještě pár bloku chemoterapie budeme mít bohužel jsem strašně hrdá na mého bojovníka“.
My jsme díky vaší podpoře koupili Tobiáškovi novou autosedačku, kterou nutně potřeboval a tak se mu na tu strašnou léčbu bude jezdit pohodlněji.
– Maruška je momentálně také v nemocnici, protože jí nebylo dobře. Zítra se za ní zastavíme a zkusíme jí potěšit nějakou maličkostí.
– paní Ditě momentálně také není úplně dobře a tak jsme jí, díky vaší podpoře, objednali kyslíkový generátor, který jí usnadní dýchání
– pan Jarda má za sebou několik bloků bioléčby a koncem března půjde na kontrolní CT, tak mu prosím držte palce, ať to dobře dopadne.
– paní Jarmila má bohužel nový nález a tak opět absolvuje kolo chemoterapií.
Transparentní účet pro vaše příspěvky je stále stejný : 2500755097/2010 a variabilní symboly najdete u jednotlivých příběhů. Pokud chce někdo poslat finanční příspěvek bez variabilního symbolu ( nechce přispět konkrétnímu člověku), tak prosíme na tento transparentní účet : 2700686188/2010
Všem moc děkujeme a prosíme o sdílení.
– materiální sbírka, kterou jsme spustili na Facebooku se krásně rozběhla a my děkujeme všem, kteří nám píší a ptají se, co přesně mají koupit a také těm, kteří potřebné věci rovnou nakoupili a dovezli nám je
– koncem týdne budeme vyzvedávat věci z materiální sbírky, kterou uspořádali naši skvělí podporovatelé – zaměstnanci firmy Up Česká republika❤️❤️ a dovezeme je potřebným rodinám
– v minulých týdnech jsme udělali alespoň malou radost dětem, které máme pod nadačním fondem :
– Mikemu jsme poslali balíček pro radost, drobnost obdrželi jeho bráška a také maminka 🌸🌸
– Tobiáškovi jsme také poslali balíček pro radost a též drobnost pro jeho malinkou sestřičku
– za Dominičkem jsme byli osobně v nemocnici. konečně mu bylo trošku lépe a za celou dobu mé návštěvy nezavřel pusu😀. z dárku měl ohromnou radost a jeho maminka s ním celé odpoledne musela skládat
– Marušce jsme poslali smoothie maker, který se hodí hlavně v době, kdy nemůže kvůli aftům moc jíst
Příběh Dity nám napsala její sestra Petra :
Dita je 44 letá bojovnice, která s rakovinou bojuje celých 9 let. Ditě byla v jejích 35 letech diagnostikována rakovina prsu. Následovala mastektomie levého prsu a chemoterapie. Poté se Dita 2 roky dostávala ze všech těch chemických koktejlů, které dostala do těla. Následně si nechala preventivně odstranit vaječníky a také druhý prs. V roce 2013 proběhla plastická rekonstrukce obou prsou, při které došlo k celkovému kolapsu, k tomu dostala plicní embolii a přidaly se další komplikace, které Dita hrdinsky zvládla.
V roce 2014 přišla další rána – metastáze na plicích. Opět chemoterapie s biologickou léčbou, ozařování, 2 klinické studie. Poslední chemoterapie, která proběhla v lednu 2019, jí zničila bílé krvinky a po čtvrté přišla o vlasy. Aktuálně se k původním metastázím na plicích objevily i metastáze v kostech, játrech, lymfatických uzlinách, mediastinu, prsou a v podpaží. Momentálně Ditu zařadili do tzv. domácí paliativní péče. Lékaři už jí prý nemohou nabídnout žádnou jinou léčbu.
Dita a její rodina ale neztrácejí naději – pátrali a zjistili, že stále existuje naděje na uzdravení a to díky aplikované imunologii, pod vedením imunologa Josepha J. Šmardy RNDr., B.Sc. Tato léčba je založena na základě přírodních suplementů. Rodina zjistila, že pomohly 40 leté ženě, která měla rakovinu ve stejném stadiu jako Dita. Tato informace nás všechny velice „nakopla“ a pozitivně naladila.
Bohužel to má jedno ALE – léčba je vyčíslena na 60 000 až 100 000 Kč měsíčně, nejlépe po dobu dvou let. Tuto léčbu bohužel nehradí pojišťovna. Dita je 8 let v plném invalidním důchodu, který je díky jejímu věku dosti nízký, a proto pro ni není možné tuto léčbu hradit, ani si vzít půjčku. Proto budeme rádi za jakoukoliv finanční podporu, která pomůže Ditě léčbu uhradit.
Celá Ditina rodina a její nejbližší pevně doufáme v to, že tam kde nepomohla chemie, tam pomůže imunologie!
Ditě můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 1504
Příběh pětiletého Dominika nám napsala jeho maminka Martina :
Říjen 2018 začal pro naši rodinu úžasně. Já jsem po rodičovské konečně nastoupila do práce a oba kluci do školky. Bohužel jsem v práci vydržela pouhých 6 dní. Po těchto šesti dnech se stal z října měsíc hrůzy.
A jak jsme na Domíkovo onemocnění přišli? V podstatě to byla náhoda, v pondělí 8.10.večer začal mít Dominik teploty a zvětšily se mu uzliny na krku. Do úterního rána byly zvětšené už i trošku v tříslech a pan doktor mu předepsal antibiotika na angínu. Ve středu večer jsme si při koupání všimli, že zvětšených uzlinek je v třísle mnohem více. Ve čtvrtek ráno jsem proto neváhala a vzala Dominika k lékaři znovu.
Pan doktor duchapřítomně odebral Domíkovi krev. Pan doktor ani sestřička se vůbec netvářili pozitivně a já tušila zradu. Rozloučili jsme se se slovy: „Ráno si zavolejte o výsledky.“ Odpoledne zazvonil telefon, a při pohledu na něj se mi udělalo zle, protože volal pan doktor. Přišlo nejhorší sdělení v mém životě: „Mám pro Vás špatné zprávy, vypadá to na leukémii.“
Zhroutila jsem se. Jen jsem vnímala, jak mi pan doktor oznamuje, že se vydal pro výsledky do nemocnice a zavolal do FN Motol. Vyzval mě k tomu, abychom se okamžitě sbalili a buď se tam dopravili sami, nebo že nám pošle sanitku. Po té nás čekalo už jen vše nepříjemné – kolečko pro mě dosud nepředstavitelných vyšetření a diagnóza – AKUTNÍ LYMFOBLASTICKÁ LEUKÉMIE.
Našemu panu doktorovi můžeme jen děkovat za to, že udělal všechna vyšetření a zareagoval tak rychle. Díky němu jsme přivezli Domíka do Motola v dobrém zdravotním stavu a start do léčby měl proto jednodušší. Od té doby jsme s Domčou byli hospitalizovaný už i na JIP, protože chytil bakterie, díky kterým měl velké komplikace a má již druhý centrální žilní katetr. Vše ale dobře dopadlo a momentálně dojíždíme na léčbu ambulantně.
Jsme ve fázi, kdy čekáme, zda bude Domík potřebovat transplantaci kostní dřeně či nikoliv. Všichni věříme v dobré konce a nevzdáváme se!
Rodině můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 2412
Tobiaskův příběh nám napsala jeho maminka Tereza :
Tobiasek byl do jeho 17 měsíců naprosto zdravý a veselý chlapeček. V říjnu 2015 dostal ze dne na den vysoké horečky. Jeli jsme na pohotovost do nemocnice v Havířově, kde si nás rovnou nechali. Po několika dnech nás převezli do FN Ostrava. Tobiasek měl stále horečky, byl slabý, vyčerpaný a uplakaný. Po několika různých vyšetřeních, kdy nám stále nikdo neřekl, co se s malým děje, jsme byli letecky přepraveni do FN v Brně.
A tam to vše začalo: proběhla další a další vyšetření, včetně biopsie. Poté nám byla oznámena diagnóza: neuroblastom nadledviny. Následovala chemoterapie, operace neuroblastomu, transplantace kmenových buněk, ozařování a následně roční udržovací léčba. Tobík to vše zvládl na jedničku a léčba utekla jako voda.
Vrátili jsme se do normálního života. Já do práce, Tobík nastoupil do školky a všichni jsme byli spokojeni. V červenci 2018 se nám narodila holčička a Tobík byl konečně velký bráška, který se na sestřičku upnul. Na to zlé jsme rychle zapomněli, užívali si a doháněli vše, co jsme zmeškali po dobu dlouhé léčby. Jen občas jsme měli strach, že se nemoc vrátí. Začátkem prosince 2018, kdy jsme se pomalu připravovali na vánoce ve čtyřech, se najednou všechno zhroutilo. Tobík jel s taťkou do Brna na klasické kontrolní vyšetření, kde se nám potvrdila recidiva. Byli jsme celá rodina opět zdrcená a na dně. Všechno začalo znovu.
Hned v prosinci Tobík podstoupil biopsii a dva dny po vánocích první chemoterapii. Tobík to tentokrát nese mnohem hůř. Zatím nevíme, co bude dál, jestli je nějaká šance na úplné vyléčení a jak dlouhá léčba Tobíka čeká.
Nyní nás po třech týdnech propustili do domácího léčení s tím, že se tento týden domluvíme, jakým způsobem bude léčba pokračovat. Při pobytu v nemocnici je to moc těžké. Já jsem odloučená od své skoro půlroční holčičky, která je doma s tatínkem. Když je tatínek v práci, hlídá malou sousedka. Je to teď vše mnohem horší. Budeme rádi za jakoukoliv finanční a materiální pomoc. Děkujeme.
Rodině můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 0503
Do prosince 2018 si sportovně založená rodina paní Moniky žila spokojeným životem. Jak se vše změnilo, nám vypráví maminka malého Mikeho :
12.12.2018 jsem si všimla, že má Mike nějak moc modřin různé velikosti a barvy, a že je nějaký pobledlý. Nijak jsem tomu nevěnovala pozornost, protože žádné jiné příznaky a ani problémy neměl. Byl normálně čilý, hravý, veselý jako doposud. Navíc jsme se v listopadu vrátili z dětské léčebny, tak jsem si říkala, že kdyby to bylo něco vážného, tak by se na to přišlo už tam. Nicméně jak se u nás říká „pro sichr“, šli jsme druhý den k dětské lékařce na odběry krve. I po její návštěvě jsem byla klidná a šla jsem do práce a Mike do školky.
O pár hodin později mi volala lékařka, ať si jdu domů zabalit a jedu rovnou do školky, že pro Mikeho přijede sanitka. V nevědomosti co se děje a se spuštěnou houkačkou odjíždíme do 80km vzdálené Ostravy.
13.12.2018 se celé naší rodině boří svět. Těžko popsat pocity, které se vás zmocňují, když vám sdělí, že vaše teprve 3,5 leté dítě má leukemii a že budete odloučeni od staršího dítěte na delší dobu. Rána jak pro mě tak i pro kluky, kteří byli zvyklí být stále spolu a dělat vše společně. Vždyť jsou jako dvojčata!
Nyní jsme na konci první fáze akutní léčby a doufáme, že koncem ledna budeme zase všichni pohromadě doma. Pokud bude léčba probíhat tak jak, má bude trvat 2 roky. Ano, 2 dva roky na chemoterapiích.
Zatím pořádně netušíme, co nás všechno čeká a jak to budeme zvládat. Kluky jsem od malička učila vytrvalosti, že je v životě třeba bojovat, abychom něčeho dosáhli. A já věřím, že společnými silami vyhrajeme i tento boj nad zákeřnou nemocí a opět se vrátíme k našim aktivitám.
Rodině můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 2904
Všem našim příznivcům děkujeme za důvěru a podporu v tomto roce a do roku 2019 přejeme hlavně hodně zdraví.
Ani na konci roku nezahálíme. Co všechno jsme za poslední dny stihli?
– Poděkovali jsme zaměstnancům firmy Up Česká republika https://www.facebook.com/chdjcz/ za více než dvouletou podporu našeho fondu.
– Rozdali jsme dárečky na hematologicko onkologické JIP v Motole. Bylo hezké vidět, jak se děti těší na překvapení, které měly v každém balíčku od nás. Popovídali jsme si i s maminkami a všem jsme popřáli hlavně brzký návrat domů.
– Byli jsme také za Maruškou a její maminkou. Marušce bohužel nebylo dobře, protože byla po chemoterapii, a tak jsme se zdrželi jen chvilku. Předali jsme jí obrázky a vybrané peníze na dárky. Maruška si moc přeje doplňky do pokojíku, který budou se sestřičkou konečně mít. Vybere si je, až jí bude lépe a bude doma. Přejeme si, aby to bylo co nejdříve.
Konečně jsme vše spočítali a tady je výsledek .
Děkujeme.
Ke dni 14.12.2018 jsme ukončili podporu paní Barbory a jejího syna.
Děkujeme.
Iveta je rozvedená maminka dvou krásných holčiček. Do července 2018 si žily celkem spokojeným životem v malém bytě na severu Čech.
V půlce července začala být devítiletá Maruška hodně unavená. Maminka to přikládala tomu, že s ní holčičky musí chodit do práce, protože je neměl kdo hlídat. Jednou ráno začátkem srpna přišla devítiletá Maruška s tím, že ji bolí za krkem. Maminka si myslela, že si ho jen přeležela. Za pár dní přišla Maruška s tím, že ji bolí ramínko a za dalších pár dní se jí objevila boule na krku. Maminka s ní šla okamžitě k lékařce, které se to nelíbilo a tak jí nechala udělat všechny možné odběry.
Když viděla lékařka výsledky krevních odběrů, okamžitě nechala Marušku hospitalizovat v Jablonecké nemocnici a následující den byla převezena na hematoonkologii v Motole. Marušce byl diagnostikován velmi agresivní nádor hrtanu a tak musela ihned podstoupit operaci, při které jí nádor odstranili. Po operaci ležela na ARO, pak na JIP, kde jí nasadili chemoterapii. Maruška brala hodně léků na bolest, které byly pro slabé tělíčko velkou zátěží a Maruška následně dostala epileptický záchvat. Byla převezena na ARO, kde byla uvedena do umělého spánku. Po probuzení dlouho blouznila, což bylo pro rodinu velmi náročné. Po zlepšení stavu byla propuštěna do domácího léčení a denně s maminkou jezdila na chemoterapii. Před cca týdnem dostala vysoké horečky a tak byla opět hospitalizovaná. Podstoupila magnetickou rezonanci a nyní s maminkou čekají na výsledky. Horečky už naštěstí ustoupily a tak byla Maruška propuštěna domů. Další terapie bude nasazena podle výsledků MR.
Vzhledem k tomu, že maminka žije s holčičkami sama, je pro všechny tři toto období psychicky velmi náročné. Když je maminka s Maruškou v nemocnici, tak hlídá starší holčičku skvělá paní učitelka.
Paní Iveta samozřejmě nyní nemůže pracovat a tak je to náročné i finančně. Proto jsme se rozhodli této rodině pomoci a věříme, že pomůžete i Vy.
Rodině můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 2009
Dobré dopoledne,
opět je tu další várka věcí do aukcí 
. Tentokrát s vánoční tématikou 🎄🎄🎄🎄.
Stále potřebujeme Vaši podporu. Podívejte se prosím, zda máte něco vhodného, co byste mohli do aukcí věnovat.
Stačí, když danou věc vyfotíte a spolu s popisem pošlete fotku na : info@nadejeprotebe.cz .
Odkaz na aukční stránku : https://www.facebook.com/groups/charitativniaukceNadejeProTebe/
Děkujeme
Máme nové věci do aukcí . Začíná to být velmi zajímavé😉.
Stále přijímáme předměty a věci do aukcí a samozřejmě budeme rádi, za každého nového člena stránky “ charitativní aukce pro nadační fond Naděje pro Tebe“. Odkaz na stránku : https://www.facebook.com/groups/charitativniaukceNadejeProTebe/
Do aukcí přijímáme : kosmetiku, hračky, plyšáky, oblečení, rukodělné výrobky ( náušnice, náramky, korále, čelenky, vánoční ozdoby, keramické výrobky, výrobky ze skla atd. ), vstupenky do divadla, vstupenky na koncert, vstupenky na výstavu apod. Prosíme, aby darované věci byly v dobrém stavu, případně nové. Děkujeme.
Krásný podzimní večer, víte, že v listopadu opět zahájíme naše předvánoční charitativní aukce? Těšíte se? Zúčastníte se?
Budeme velmi rádi, když darujete nějaký předmět do aukce a samozřejmě budete i dražit a tím pomůžete dobré věci. V případě zájmu o darování předmětu do aukce se prosím ozvěte na e mail : info@nadejeprotebe.cz
Děkujeme
Odkaz na stránku :
https://www.facebook.com/groups/charitativniaukceNadejeProTebe/
Jarmila je třiačtyřicetiletá maminka, která v roce 2014 onemocněla rakovinou štítné žlázy. Na nemoc se bohužel přišlo pozdě, tudíž došlo k metastázím do krčních uzlin. Postupuje léčbu chemoterapií a ozařováním, ale ke zlepšení stavu zatím nedochází.
Do doby než paní Jarmila onemocněla s ní a její dnes 17letou dcerou Sárou žil i Jarmily manžel a Sáry otec. Postupem času si našel jinou partnerku a paní Jarmila zůstala s dcerou sama. Sáry otec sice platí alimenty, ale založil si novou rodinu a tudíž na dceru neměl a nemá čas a do toho maminky nemoc. Pro mladou slečnu to byla a je dost těžká situace. Sára studuje druhým rokem střední školu, po které se chce věnovat starým lidem v domově důchodců, protože prý většina z nich už nikoho nemá nebo nikoho nezajímají.
Dokud to zdravotní stav paní Jarmile dovolil, tak pracovala ve škole jako učitelka. Se zhoršením zdravotního stavu, kdy začala v průběhu dne kolabovat, musela paní Jarmila práci opustit. Rodina pobírá měsíčně cca 12.400,- Kč, z toho necelých 9.000,- Kč je nájemné. Vyjít se třemi tisíci měsíčně, které jim zůstanou na nákup jídla, léků, drogerie, cestovného do školy atd. je velmi náročné a téměř nemožné.
Proto jsem se rozhodli rodinu podpořit. Rodina uvítá každou pomoc, kterou jí můžeme a můžete poskytnout. A jak my říkáme – každá koruna se počítá a pomáhá.
Paní Jarmila stále věří, že se její zdravotní stav zlepší a že nad nemocí zvítězí a hlavně si přeje, aby byla Sára šťastná a zdravá.
Jarmile můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 0402
Máme pro Vás některé aktuality z dění v nadačním fondu :
První pozitivní aktualitou je ta, že pan Jarda po absolvování 9 dávek chemoterapie v kombinaci s biologickou léčbou, byl v létě na kontrolním CT vyšetření, které dopadlo dobře. Šíření rakovinových buněk se zastavilo a tak pokračuje dále v kombinaci bio+chemo a po dalším kontrolním CT se lékaři rozhodnou, jakou další léčbu doporučí.
Druhou aktualitou je, že paní Věře byla zdravotní pojišťovnou konečně schválena léčba, kterou si dosud hradila sama, za pomoci rodiny a našich a Vašich příspěvků. Paní Věra a její rodina moc děkuje za dosavadní podporu, kterou již nepotřebuje a tudíž prý ráda přenechá místo pro podporu někoho potřebného. Proto k dnešnímu dni podporu paní Věry ukončujeme a přejeme jí, aby léčba byla úspěšná.
Třetí aktualitou je, že jsme v létě přispěli jednorázovou částkou 5.000,- Kč na zakoupení cyklistického trenažéru, 17 letému Jakubovi, který se zotavuje po transplantaci kostní dřeně.
Ke konci dubna 2018 jsme ukončili podporu rodiny paní Miriam a paní Pavlíny. Přispěvatele proto prosíme u zrušení trvalých příkazů. Příspěvky, které přijdou od 1.5.2018 na sbírkový účet nadačního fondu, budeme muset zasílat zpět.
Děkujeme za pochopení
Barbora je mladá maminka, která bojuje s rakovinou již podruhé. Víc nám o Barboře napsala její sestřenice Ingrid.
Barbora je mladá, 36 letá maminka dvouletého syna Jurka. Pracovala jako zdravotní sestra na dětském oddělení. Otec malého Jurka se v době léčby prvního nádoru postupně odcizil a Barbora nyní žije s Jurkem u svojí maminky, která je již v důchodu.
Když se malý narodil, byli všichni šťastní, ale to netrvalo dlouho, protože Barbora zkolabovala. Tím se to celé začalo. Nejdříve to vypadalo na epilepsii, ale po vyšetřeních se ukázalo, že je to nádor na mozku. Následovala operace mozku, ozařování a chemoterapie. Všechno to hrdinsky zvládla a my jsme se těšili, že to špatné období už je za ní.
V prosinci 2017 byla na kontrolním vyšetření v Bratislavě a poté měla jít na kontrolu na neurochirurgii. Už před touto kontrolou jí volali z Bratislavy, že si má nechat udělat předoperační vyšetření, že bude muset znovu na operaci. Pro všechny to byl pořádný šok.
V lednu Barbora podstoupila operaci, ale bohužel se nepodařilo celý nádor, který je u řečového centra, odstranit. Zůstala jen možnost ozařování, ale to nyní není možné, protože léčbu lze opakovat nejdříve po dvou letech a Barbora ho absolvovala před rokem.
Co teď? Začala jsem číst, shánět informace, až jsem zjistila, že v Praze je protonové centrum, které je špičkovým pracovištěm pro léčbu nádorů ozařováním. Tuto léčbu lze absolvovat již po roce od předchozího ozařování. Následovala bezplatná konzultace v PTC centru, kde nám potvrdili, že je to pro Barboru jediná možnost. Odcházeli jsme s velmi dobrým pocitem a slzami štěstí. Léčbu nám vyčíslili na 1.176.000,- Kč a ve zdravotní pojišťovně nám 23.3.2018 potvrdili, že léčbu uhradí.
Léčba v PTC je ambulantní a bude trvat 6 týdnů. Po tuto dobu bude Barbora ubytována poblíž nemocnice, kde s ní bude trvale doprovod, protože Barbora nemůže být sama. To znamená dvojnásobné náklady na ubytování a zvýšené náklady na cestování.
Vzhledem k tomu, že je Barbora na mateřské dovolené a její příjem je velmi nízký, je každá pomoc vítaná.
Barboře můžete pomoci zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet. Děkujeme.
Číslo účtu: 2500755097 / 2010
Variabilní symbol: 1811
55 letá Věra bojuje s rakovinou od konce roku 2016.
Po CT vyšetření a odběru vzorku tkáně, jí byla koncem roku 2016 diagnostikována rakovina plic. Zároveň Věře bylo sděleno, že není možné podstoupit operaci. V nemocnici na Bulovce jí proto byla nasazena bio chemoterapie. Tato léčba nezabírala, a tak k tomu bylo přidáno ozařování na zastavení růstu nádoru. Začátkem letošního roku podstoupila Věra kontrolní CT, kde se zjistilo, že dosavadní léčba byla absolutně neúspěšná a bio chemoterapie jí už nedokáže pomoci. Poslední nadějí na léčbu je lék Opdiva, který je ale velmi drahý. Léčba tímto lékem stojí každé tři týdny 53.700,- Kč. Ošetřující lékařka paní Věry požádala pojišťovnu o úhradu této léčby, nicméně ta byla pojišťovnou zamítnuta.
Paní Věra i její manžel jsou invalidní důchodci a tudíž je pro ně nemožné tuto léčbu hradit . Proto se obrátili na naši nadaci, zda by jim bylo možno alespoň trochu pomoci.
My jsme se rozhodli Věře pomoci finanční částkou 5.000,- Kč a založením sbírkového účtu, na který můžete přispět jakoukoliv částkou.
Číslo účtu: 25 00 75 50 97 / 2010
Variabilní symbol: 2409
Jarda bojuje s rakovinou od října roku 2017.
Jarda je jednačtyřicetiletý táta dvou skvělých holek. Před rokem při pobytu v nemocnici bylo Jardovi sděleno, že při operaci slepého střeva, která proběhla v červnu 2015, z histologie zjistili, že měl rakovinu slepého střeva. Celá rodina z toho byla v šoku. Rozebírat to, kdo je či není vinen, že se to nedozvěděl po operaci, ale až o rok a půl později, je již zbytečné. Od tohoto sdělení dochází pravidelně na onkologické kontroly. V říjnu 2017 se onkologovi přestala líbit jizva po operaci slepého střeva, a tak poslal Jardu na CT a odběry krve na onkologické markry. Bohužel odběry byly pozitivní a CT také nedopadlo dobře. Poté byl poslán na chirurgii k revizi jizvy a histologii. Při revizi jizvy a následné histologii se zjistilo, že se rakovina vrátila. Následovala operace v nemocnici na Bulovce, která bohužel nemohla být provedena tak, jak bylo původně plánováno. Nyní Jarda čeká na onkologické konzilium, kde se dozví, jak bude léčba pokračovat.
Kromě nemoci Jardu nejvíce trápí to, že nemůže pracovat. Nemocenská je minimální a životní náklady čtyřčlenné rodiny nejsou malé a při onkologické léčbě se budou ještě zvyšovat.
Proto jsme se rozhodli Jardu a jeho rodinu finančně podpořit. Budeme velmi rádi, pokud se k nám připojíte.
Rodině můžete pomoct zasláním jakékoliv částky na náš sbírkový účet : 2500755097/2010.
Variabilní symbol je : 1712
Krásný den všem našim příznivcům.
Omlouváme se, ale z technických důvodů nám bohužel více než půl roku, nešly naše www stránky. Tudíž jsme většinu informací sdělovali prostřednictvím Facebooku. Problém je snad vyřešen a stránky budou opět plně funkční.
V loňském roce bohužel prohrála boj se zákeřnou nemocí paní Pavlína Kuzniarská a tento boj také prohrála paní Miriam Grossmanová.
Od února 2018 jsme vzali pod naše křídla pana Jardu.
Markétě a celé její rodině se daří dobře a tak už naši pomoc nepotřebuje.
Romanovi a jeho rodině se také daří dobře a tak naši pomoc již nepotřebuje.
Nadále samozřejmě podporujeme dvojčata Aničku a Olivera.
Stále také podporujeme onkologicky nemocné děti, většinou z Motolské nemocnice. Na jaře chceme opět zorganizovat „Den pro maminky onkologicky nemocných dětí“, který se bude konat přímo v Motolské nemocnici.
Další akce jsou v plánu.
Nikdy jsme nepočítali s tím, že budeme zveřejňovat tak bolestnou zprávu. Naše Štěpánka dnes ráno prohrála svůj velký boj.
Její (a vlastně i naši) milovanou rodinu budeme podporovat i nadále. Naši pomoc budou potřebovat pravděpodobně víc než kdy předtím. Otevíráme proto veřejnou sbírku:
Účet je transparentní, zde si můžete kdykoli ověřit, jak je s penězi nakládáno. Pravidelně budeme také zveřejňovat, na co budou peníze využívány.
Pomoct budete moci také materiálně. Mělo by se jednat o věci, které máte doma a nepotřebujete je pro sebe. Právě připravujeme jejich seznam a brzy ho zveřejníme. Zvažte prosím, zda věci kupovat nové nebo radši věnovat stejnou částku na transparentní účet. V druhém případě budeme moct vše potřebné nakoupit vždy najednou a bez skladování to zavézt Pepíčkovi a dětem.
Z celého srdce vám děkujeme za podporu a to i jménem Štěpánčiných nejdražších.
…. a nezapomeňte <3
